Kinobox
Dnes druhý díl o naprosto neskutečných rybách chycených hlavně v zimě, Guy Robb a Stuart Morgan opravdu umí.
Pauza
Nejen rybami je člověk živ, trochu oddechu od koníčků a od práce určitě neuškodí, a tak jsme vyrazili užívat zimní radovánky. Počasí neskutečné: dole v údolí jaro, nahoře zimní pohádka s podmínkami na lyže vcelku ideální, jídlo a servis jako vždy bezchybné a pivo krásně napěněné a vydatné a výhledy monumentální. Bude se mi stýskat, tak zase za rok milé Alpy.
Jukebox
Idris Muhammad - vlastním jménem Leo Morris - byl známý americký jazzový hudebník. Jeho nástrojem byly bubny a za svou kariéru hrál s opravdu hezkou plejádou dalších výborných a známých muzikantů. Tohle album bylo prvním, které v roce 1974 vydal. Někdy při poslechu, když zavřu oči, mám pocit, jako bych se vrátil časem a stál někde na rušné ulici jako pozorovatel, kterého nikdo nevidí... taxíky proplouvají kolem, všude spousta lidí a obchůdků, tisíce osudů a příběhů koncentrovaných na jednom místě a život pulsuje ve všem kolem...
Kinobox
Sice starší, ale perfektní video o chytání parem na snad všech proslulých anglických řekách. Pro mě určitě velmi poučné. Dnes první díl, Barbel Up Close And Personal - Summer And Autumn. Vše točeno mezi léty 1993 až 1997. Přeji hezkou podívanou.
23.01. Mulde
I když všude leží sníh, jedu k řece, snad by nějaký ten tloušť mohl přijít. Rozhoduju se zkusit nejdříve najít něco nového, ale není to lehké. Nakonec jsem nahodil až kolem dvanácté. Ale místo je to moc zajímavé, za mnou skály a řeka tady není tak široká, ne moc rychlý proud na mé straně taky není k zahození. Ale voda je naprosto mrazivá a čirá jako sklo, což není moc dobré. Při příchodu jsem sice viděl nějaký pohyb, takže optimisticky naladěn doufám v brzký kontakt. Během dvou hodin prochytávám asi stometrový úsek..... ani ťuk. Hmm, rozhoduju se doplnit zásoby, přejíždím na druhou stranu.... obchod, tousťák... zpátky k řece, znovu prokrmit asi čtyři místečka. U auta všechno znovu převázat a jde se na to. Ale i když chytám jako o život, mrznu a necítím nohy, vytoužený záběr nepřichází. Vůbec mám pocit, jakoby všude ve vodě bylo úplné mrtvo. Sem tam nade mnou přeletí kormorán. Nevypadají, že by strádali... asi jsem to prostě dneska netrefil, co už. I tak spokojen, nikde nikdo, jen bílé šílenství přecházející v dáli na polích v mlžný opar. Při soumraku to balím, něco po šesté jsem doma.