Kontakt

Ondřej Novák

Lipsko, Německo

ondrej.novak@gmx.net

29.04. E.S Kanál


Po tom minulém utrpení jsem se otřepal a dneska něco po obědě znovu vyrážím. Na místě je tentokrát vidět ryb míň, ale říkám si, že je to spíš k dobru, ty ostatní snad šmejdí někde u dna a hledají něco na zub. A tak se do toho dám. Kanál je vůbec pěkná voda, nikde nikdo a zase hezky bosky... ale jednu velkou nevýhodu to tu má, a totiž není se kde schovat. Slunce do mě pere, asi čtyřikrát za celou dobu chytání vlezu do vody... na nějaké plavání to není, ale trochu se oráchat a zchladit je super. 

Na prvním fleku absolutně bez potahu a tak se asi po hodince a půl přesunuju víc doprava, viděl jsem tam někde párkrát skočit rybu. Už velký Rod Hutchinson říkal, vidíš skočit rybu, tak tam mazej a prdni to tam. Tak taky že jo, ale netrvá to jako v knížce deset minut, ale zase asi hodinku než se špička ohne šikmo k vodě a RR... chvilku všechno drží napnuté, já ani nedýchám... RRRRRRRRRR... je to tam. Podle tahu tipuju něco malého nebo si nechává sílu na pozdějc... ale ne, celkem lehce přitahuju, kousek ode mě to pak zkusí zkroutit doprava, ale nepouštím ho... ještě se obrátí před podběrákem, ale vcelku teda kámo nic moc, tvůj brácha tomu dal minule teda víc. Ale koukám do podběráku a říkám si, že můžu být spokojený. Krásný lysec, necelých devět kilo, parádní rybka. Pár fotek a jde zpět, lezu s ním ještě po kolena do vody, ale neotálí ani sekundu a jakmile mu zmizí síťka před očima, je tatam. Tak uháněj ty uličníku. A dík.

27.04. E.S. Kanál

Říká se, že základem úspěchu je najít ryby. Je hezký slunečný den a i když nejsem úplně ve formě, rozhoduju se pro procházku kolem kanálu a to by bylo, abych nějaké ty torpéda nenašel.

U vody kupodivu nikdo, přivítá mě jen skoro letní příroda. Vydávám se směrem k místu, kde jsem byl tento rok už dvakrát úspěšný. Chvíli tam sedím a pozoruju vodu kolem, ale nic nevidět. Jdu tedy dál a dál, až oko mé modravé zmerčí temný obrys... jdu hned do dřepu... pomaličku se šourám ještě pár metrů. Dokonáno jest, stojí tady nehybně pod hladinou a ohřívají tělíčka po chladné noci. Sedím tam fascinován, je tady spousta kaprú (tipuju od pěti do deseti kil) a pak několik amurů, u kterých si tipovat netroufám. V autě mám nějaký partikl, takže plán je jasný. Vrátím se, všechno s sebou, zakrmit a zkusit, jestli je partikl stáhne na dno. Ale nestáhnul, seděl jsem tam asi tři hodinky a za tu dobu se ryby posunuly jen kousek po větru, ale dolů se jim nechtělo. Nevadí, zakrmuju ještě víc a plán je přijít pozdě večer na bleskovou akci.

A tak jsem kolem deváté na místě... že to dlouho nevydržím, je mi jasné, jsem po tomhle týdnu utahaný jak kotě, oči se mi klíží...dávám tam peletu a šup tam s tím. Pln očekávání skoro ani nedýchám, ale únava mě zmáhá a rozrušení opadá, až to nakonec kolem jedenácté stáhnu. K mému překvapení pod háčkem nic není... těžko říct, jak dlouho jsem chytal bez nástrahy a jak k tomu vůbec došlo... holt štěstěna tentokrát nestála při mě. Trochu rozmrzelý mizím domů, tak snad příště.

15.04. E.S. Kanál


Říkal jsem si, že když to minule tak hezky klaplo, tak bych to mohl zkusit ještě jednou. Po obědě tedy razím na stejné místo. Sám musím nevěřícně zakroutit hlavou - ani ne pět minut po náhozu a už se kolečko rozvrčí a začne znovu přetahovaná. Rybka si to šine k protějšímu břehu, nechávám ji... čekám, co má ještě v záloze, ale tentokráte to nevypadá na urputnou bitvu, nechává se celkem bez boje přitáhnout až na pár metrů přede mě, kde začne ve vodě trochu jančit. Tentokráte už ji držím napevno a povolím sem tam maximálně metr, ještě podběrák do vody a dvakrát se mi otočí těsně před podebráním, ale napotřetí to klapne. Nahoře na hrázi rychlá procedůra, celkem hezky vybarvený lyseček kolem osmi kil, paráda. Tak plav a ještě něco pošli.

Citelně se ochladilo, sem tam spadne pár kapek, všude mračna, ale je mi fajn a tak na domů to nevidím. Dřív tady byl interval něco kolem čtyř hodin, tak jdu do auta pro bundu a rozhodnu se vydržet. Ale už nic nepřišlo. I tak spokojenost veliká.

11.04. E.S. Kanál



Ráno jsem se vykváknul na parťáka ve sportu, za což se mu dodatečně omlouvám, ale prostě jsem to dneska cítil jinak a tak si po snídani jednoduše otevřel malou plzeň. A zamyslel se. A přišel k závěru, že dost bylo tloušťů a je načase zkusit nějakého slušnějšího kapříka. A tak umotám nějaký ten návazec, proběhne kontrola prutu a taky výměna navijáku a jde se na věc.

U vody se nejdřív pěkně projdu, vždyť je den jako malovaný a najít ryby by nemělo být těžké. Ale kromě pár cejnů a spousty perlínků jsem nic jiného neviděl. Rozhoduju se zakrmit dva fleky, první je výstřel naslepo, na druhém už jsem něco lapnul... no uvidíme. Usazuju se na tom druhém a nahazuju tak sedm osm metrů od břehu. Koumám, jestli si otevřu ještě jedno pivko, ale pohyby na špičce mi říkají, abych ještě počkal. Jen bosky, trochu ve stínu, spokojeně koukám kolem. Rozhoduju se umotat ještě jeden návazec a zrovna když mám háček mezi rty a v rukách natahuju monofil RRR.... RR... RRRRRRRRRRRRR aha, tak to asi cejn nebude. Beru proutek do ruky a nestačím se divit. Tah je nekompromisní a rybka si to šine při břehu někam doprava. Nevím, co tam hledá, ale při procházce jsem tam nic ve vodě, co by mohlo být potenciálně nebezpečné, nezaregistroval, takže klídek. Rybka si to teď rozmyslela, vrací se a chce teď doleva... využívám toho a kontruju protitahem... dostávám ji na hladinu... a heleme se, krásný šupináč. Tak snad to všechno vydrží, jen pomalu. Následují asi dva nebo tři menší výpady, ale dál jak pár metrů, se kapřík už nedostane. Podběrák do vody, čapnu si, abych ho zbytečně nejančil a je to tam. 

Nahoře na hrázi jako vždy rychlá procedůra, pár fotek a hned dolů. Lezu s ním po kolena do vody a držím ho pár sekund, než se začne vlnit. A pak už klesá pomalu níž a níž, v průzračné vodě ho krásně vidím, na hraně do hloubky ještě chvilku postojí a pak se jediným pohybem ztratí.

No, tak zahájení se teda povedlo. Nový pin jsem šetřil, až dnes se rozhodnul, že půjde k vodě, takže vlastně takový křest, který ustál na výbornou. Celkově rychlá akce, dnes jsem dítě štěstěny, velké velké díky za takové chvíle.

07.04. Mulde



Tentokrát na úseku, kde jsem ještě nikdy nechytal. Parkuju kousek za malebnou starou vesničkou, k vodě je to jen pár metrů přes hráz, jarní příroda všude kolem... moc se mi to tady zamlouvá. Procházím pak asi dvoukilometrový úsek, v kapse moje těsto speciál, vybírám si tři fleky na rozhraní tišin a proudu, a trošku si to prokrmím. Jsem docela překvapený, kolik nade mnou krouží dravců, vůbec všelijakého toho hemžení kolem, až okem skoro nezachytitelného. Je už jedenáct hodin dopoledne... o kus dál přelétává hejno jeřábů, na poli pod nimi kráčí pomalými rozvážnými kroky čápi a naproti přes vodu postřehnu jen poskakující bílé zadky srnek. Tak pravda, je to tady pod ochranou, nesmí se tu skoro nic, ale chytat podle nejnovějších zpráv stále ano, tak jdu na to.

Hned na prvním místě přichází asi po pěti minutách trhavý záběr. Po záseku erupce na hladině a ryba si bere dva tři metry, až koukám... teda nejsem si jistý, jestli je to tloušť. Pak ale zahlídnu ploutve a hubu a je to jasné. Chvilku to trvá než ho navedu do podběráku, nechce se mu ode dna, ale pak už se můžu jen radovat. Krásných pětapade a hlavně hezky macatý, stoprocentně přes dvě kila. 

Další dva fleky bez záběru, na posledním všechno trhám... jsem tady pod stromy a i když jsem to předtím sondoval, asi tam přece jen nějaká ta větev ve vodě bude. Navazovat se mi to znovu nechce, i tak jsem spokojený velice. Ještě chvíli se brouzdám bosky v trávě i v řece a pak je čas to zabalit. Jestli se poštěstí, tak je půjdu poškádlit i zítra. Tak čau řeko a dík.