Tak jako vždy byla to akce vydařená. Počasí nám přálo a co jsme kolem viděli, u srdíčka hřálo.

 Veselé a v klidu prožité vánoční svátky a šťastný nový rok.

Johannes Kentmann (1518 - 1574) se narodil v Drážďanech, absolovoval školy v Annabergu, Wittenbergu a Lipsku. Své doktorské studium zakončil promocí v Bologni v roce 1549. Od roku 1551 do roku 1553 pracoval jako Stadt, - Land und Schulphysikus v Míšni - měl tak na starosti zdraví spoluobčanů v celém kraji. Později pracoval až do své smrti jako doktor v Torgau. Není známo, kdy přesně se u něj probudila zvědavost a velký zájem, cože to vlastně všechno v Labi a jeho okolí žije. Časté toulky kolem řeky a schraňování informací nakonec zpracoval do díla věru na ten čas nevídaného, které bylo tak obsáhlé, že s jeho dokončením mu pomáhal i jeho syn Theophil Kentmann - taktéž doktor. Z velké části je CK tvořen celostránkovými ilustracemi (450 akvarelů), na kterých jsou vyobrazeny rostliny, některá zvířata, ale i třeba zmapovaný tok Labe od Nymburka až po Cuxhaven a také ryby, které tehdy v Labi žily. Historická hodnota tohoto počinu je obrovská z mnoha důvodů - ať už je to náhled do tehdejších technik zpracování ilustrací, dokumentace flory i fauny (na tehdejší dobu pojatá velmi vědecky), náhled do tehdejšího univerzitního světa atd. 

Pro nás je samozřejmě nejzajímavější samotné Labe a jeho obyvatelé. A tak se mezi jiným dozvídáme, že autor rozřadil ryby do pěti kategorií:

1. ryby, které přicházejí z daleka, ale nezůstávaji - a nebo znovu odplouvají nebo umírají (např. losos, jeseter, placka pomořanská)

2. ryby, které přicházejí z potoků a přítoků (např. střevle, bolen, lín a mnoho dalších)

3. ryby, které mají šupiny (např. kapr, parma, štika)

4. ryby, které jsou dobré k pražení, smažení (např. cejn, jesen, tloušť)

5. bílá ryba (např. hrouzek, karas)

Tohle rozřadění je dnes trochu úsměvné, ale nutno bráti na zřetel, že Kentmann zřejmě vyrážel za labskými rybáři, se kterými pak na Labe vyjížděl, rozmlouval s nimi a nechával si ukázat jejich úlovky - odtud tedy většina jeho informací. I tak ale spolehlivě napočítal a rozřadil 39 druhů ryb a raků. Řeč se mění, ale obrazy zůstávají, tehdejší specifická jména ryb už dnes nikdo nezná, ale díky Kentmannovým velmi realistickým ilustracím není pochyb, o které ryby se jedná. Dnes pro nás cenné a zajímavé informace o labské ichtyofauně a stavu řeky vůbec kolem roku 1550. 

Jelikož něco lapnout ve velkých vedrech je někdy složité, rozhodli jsme se dát rybám pauzu a těm pětatřicítkám, co hlásili, na dva týdny prostě utéct. Zvolili jsme Alpy v okolí rakouského města Ischgl a udělali jsme dobře. Bezva trek s rodinkou, super počasí, lidi, jídlo a neskutečná příroda kolem. Ale dnes při vykládání auta jednoduše absťák... snad se brzo dostanu k vodě... už dlouho předlouho nelahodil uchu mému ten zvuk navijáku, když se rybka píchne a utíká...

Nejen rybami je člověk živ, trochu oddechu od koníčků a od práce určitě neuškodí, a tak jsme vyrazili užívat zimní radovánky. Počasí neskutečné: dole v údolí jaro, nahoře zimní pohádka s podmínkami na lyže vcelku ideální, jídlo a servis jako vždy bezchybné a pivo krásně napěněné a vydatné a výhledy monumentální. Bude se mi stýskat, tak zase za rok milé Alpy.