02.12. Mulde
Kolem jedenácté parkuju tam kde minule a chvilku mi to trvá, než se vymotám. Krásně je tu, opravdu krásně. Koukám, že stoják už má u břehu ledové krajky, no ještě i teď jde cítit, že noc byla mrazivá. Teče lehce přes čtyřicet kubíků, ale pomaličku to klesá. Z mostu první check a co se dnes úlovků týče, přepadne mě skepse, poněvadž i takhle z vrchu jde vidět, že voda má lehce nazelenalou barvu skla a je ůplně čistá, což je samozřejmě špatné.
Ale vždyť je to jedno. Loudám se podél břehů a je mi fajn. Zakrmuju postupně čtyři fleky - všechno typické přechody proudu a tišiny... dva takové rychlejší a dva s točákem bokem. Jelikož je voda fakt ledová, zakrmuju maximálně kouskem těsta velikosti vlašského ořechu, které roztrhám na asi 10 až 15 menších kousků. Tipuju, že dneska nebude více třeba. No a pak po nějaké té hodince a chození sem a tam jde na třetím fleku chvilku po náhozu prut do luku a naviják se rozhrčí... ale zásek jde do prázdna. Sákryš, no to jsem to krásně prošvihnul. Asi za 15 - 20 minut se situace opakuje a znovu bez kontaktu. Lehce dokrmuju a mizím po proudu na další místo, tady to nechám trochu odpočinout... ať se rybky uklidní.
Asi za půl hoďky se vrátím, všechno nepotřebné nechávám pár metrů za sebou a jen s prutem, podběrákem a vidličkou se pomaloučku a opatrně plížím k vodě. Nához sedí a tentokrát vyčkávám jako ostříž. Za pár minut přijde ťuk... ťuk... aha, tak rybky už to našly. Pak se asi dvě minuty nic neděje a najednou se špička rozkmitá a je to tam. Ryba sjíždí s proudem ke břehu a několikrát mohutně škubne hlavou... nepovoluju a kousek ode mě se vyvalí na hladině temnější tělo pěkného tlouště... no tak ten je. Ještě ho navést do podběráku a je to doma. Paráda, moc potěšil... pětapade... moc fajná rybka. Pouštím ho a chvilku zkouším, jestli tam není ještě brácha, ale prej nee. Ještě jednou prochytám na pár minut všechny místa, ale je tma, citelně se ochladilo a rybky se někam zdejchly nebo je přešel apetýt? Kdo ví. Šlapu si to k autu a spokojen mizím domů.