Tentokrát jsem zvolil jiné místo, jel jsem se podívat asi 500m proti proudu až skoro k ohybu řeky a nestačil se divit. Každých 20 - 30 metrů stál u břehu hezký tloušť. Hliněné břehy tu jsou skoro tři metry vysoké, takže dostat se nepozorovaně dolů k vodě není úplně lehké. Takže jasná volba. Osmička háček, na něj kousek bagety a šup tam s tím. Nechal jsem to splavávat asi 20 metrů, pak jsem to přitáhl zpět. Celou procedůru opakuju ještě jednou a při zastavení bum ho, je tam. Poctivých 53 čísel, bříško má natlačené, dobře vím čím, když se vítr utiší a hladina je klidná, je vidět celé hejna líhnoucího se hmyzu. Že bude rybka trochu slušnější jsem věděl hned po záseku. Držela se celou dobu u dna, tah souvislý a silný. Na tenhle proutek dobrý soupeř.

Loveckou touhu jsem ukojil, převázal to a dal tam peletu. Zakrmil jsem si dvě místa, jedno před stromy, druhé za nima, nahodil na tom prvnim a teď tady čekám. Skoro hned po náhozu přišel hrčák, ale než jsem vstal, ryba se vypla. Na uklidnění jsem si naordinoval pixlu rybiček a kus bagety, pak konečně pivko. Jenže jsem debil, pivo jsem postavil vedle sebe na kameny, vítr ho shodil a i když to jenom ťuklo, rozbilo se... fakt debil. Teď ještě ať si pořežu prsty při sbírání střepů a bude to dokonalé. Sice zamrzí, ale náladu si zkazit nenechám. Sedím, poslouchám skřivany a pozoruju tlouště, který se přede mnou na chvilku ukáže, jako by se líně převaloval těsně pod hladinou. Přemýšlím, jestli mám radši zkusit kukuřici, je mi jedno, co chytím, ale přece jen solidní rybka a trocha toho adrenalinu... to by nebylo špatné. Přesedám tedy za stromy, tentokrát s kukuřicí pod háčkem. Napravo pod stromy dovádějí oukleje a tlouštíci, mám pocit, že dnes už nic nechytnu. Pozoruju ty kvanta hmyzu všude kolem, dnes mají ryby opravdu prostřeno. Sice jsem debil, ale ne úplný, v autě jsem měl ještě jednu plzničku. Tak ještě počkám, sedím u vody a je mi fajn, od zítřka zase do práce, na chvíli bude s rybama konec.

Dlouho se nic nedělo, takže jsem se přesunul znovu o kousek níž po proudu, kde to vypadá, že je na dně nějaký zlom nebo tam jsou zřejmě nějaké větší kameny. Na povrchu se totiž voda točí a u břehu po mojí pravé straně je vracák. Ten nechávám být, nahazuju jen trochu šikmo po proudu pár metrů před sebe. Proud je tady mírný, dokonce i malé olůvko (15 gramů) drží. Tentokrát jen pelety a pod háček (solidní osmička) taky, návazec prodlužuju na 70 cm. Po půl hodině to sebral tloušť, stejný jako ten dnešni první. Za další půl hodiny hokejka, prut mám hned v ruce. Tentokráte je to jiný tah, hned tipuju na kapra. S pinem si to vychutnávám, brzdím levou rukou, veškeré výpady končí jen krátkým protočením a jelikož výbavu mám tentokrát o poznání silnější, klidně se do toho opřu a moc prostoru milému kapřikovi nedávám. Proutek pracuje na jedničku, za minutku nebo dvě je v podběráku. Vynáším ho až úplně nahoru, sice koukám trochu překvapeně, že vypadá dost podobně jako ten minule - stejná velikost a zbarvení, lysec a stejná stavba těla (až doma při porovnánvání fotek vidím, že jde o dvě odlišné ryby). Tak tohle je krásná korunovace mého dnešního výletu, mám velikou radost. Balím a jedu, kolem sedmé jsem doma. Jak mi to ze začátku na řece moc nešlo, tak snad už jsem trošku pokročil. 

Zatím poslední do sbírky, sice vyšel trošku dráž, ale je mi to jedno, sháněl jsem dost dlouho... old school guru v akci, prostě paráda.

www.youtube.com/watch

Tak určitě můj favorit na jasnou letní noc někde pod hvězdami u vody...

Starší věci (začali hrát někdy v 80. letech) mi přijdou více rockové, v novějších je pak vice elektroniky, ale stále ok.

https://www.youtube.com/watch?v=8pfPQ3bYRYk&frags=pl%2Cwn

Tohle je momentálně můj nejpoužívanější naviják. I když jsou piny vychvalovány hlavně při použití na tekoucích vodách, já je používám furt i na stojácích. Většinou si vymotám něco vlasce na síťku podběráku (tak se nezachytí na nějaké trávě nebo se do něj nezamotá nějaká větvička) a šup tam s tím. Nahazuju tak maximálně do deseti metrů. Protože chytám na malých vodách a hlavně u břehu, stačí to. Oblíbil jsem si tyhle způsoby lovu hlavně pro lehkost. S proutkem a navijákem nedržím v ruce ani půl kila. Většinou používám zátěže od pár gramů nahoru až asi po 1 oz, vlasec 10 lb az 12 lb, háček podle nástrahy. Se splávkem moc nechytám, asi jsem ještě nedospěl, ale mám v plánu to dohnat. Pin má cvrčka, který spolehlivě nahradí pípák, takže v noci (v Sasku je povoleno chytat celou noc - jsou i revíry, kde je to zakázáno, ale tam nechodím - jedná se většinou o rybníky nebo jezera s velkým komerčním tlakem) můžu klidně čučet na hvězdy. Tenhle pin byl vyroben zřejmě v šedesátých letech a je to pravý pin, nemá žádné ložiska. Firma už dnes neexistuje, ale její výrobky jsou na anglické verzi ebay stále v oběhu. Některé v horšim, některé v lepším stavu. Tenhle pin jsem koupil v přepočtu i s poštovným asi za 40 € i s origo krabičkou. Vypadá, že byl používán jen velmi málo, taky je po technicke stránce ok a ve štychu mě ještě nenechal. 

Ultraflo 4-1/8" Narrow Drum. (capacity, 300yds 10lb monofilament, weight 7-3/4oz)
"The Ultraflo is an All-Purpose fresh water reel. Lightweight and inexpensive, although it has the new narrow drum.
Finish: Dark grey stove enamelled. The inner drum surfaces are silver finished.
Drum. Quick release centre pin latch type. Narrow, ultra lightweight. The line is carried on widely spaced pillars to assist aeration, and line drying. These pillars are set on a wide diameter to ensure rapid line recovery.
Spindle, precision ground stainless steel to reduce wear and stop corrosion.
Gear and Spindle Bush. Are made of solid nylon, which is claimed to be one of the worlds finest materials for bearings and is almost indestructible, (with normal use).
Pawl. (patent number 815793). This took two years to perfect, and can be used left or right hand without removal from its fitting. It is designed to give a soft action one way and strong the other."

(Prevzato z TFF)

Dopoledne jsem dodělal kuchyni pro mou drahou polovičku v její nové kanceláři a za odměnu jsem si naordinoval rychlý výlet k vodě. Už při práci jsem přemýšlel nad tím, že všechny ty pelety a zbytky boilies, které jsem tam ještě včera večer před odjezdem naházel, by mohly přilákat i něco jiného, než jen cejny... Asi o půl čtvrté jsem byl na místě. Po hodině první záběr, opět bojovný cejn kolem 60ti čísel. Nádherný a zdravý, super zdolávačka. Další dvě hodiny nic. Už jsem byl pevně rozhodnutý, že to zabalím a popojdu kousek proti proudu. Najednou špice ohlá, prut letí málem do vody. Prvních pár sekund nemůžu nic dělat, ryba si bere vlasec a já jenom trnu, aby se nevypnula nebo aby se nepřetrhl návazec (FC 0,22)... teď nejenom, že si furt bere vlasec, ale jede i proti proudu... kuriozní myšlenky se mi honí hlavou... kapr? parma? sumec? Po další minutě už ho vidim. Pomalu ho pumpuju ke mně. Kapr. Krásný lysec. Odhadem 4 kg. Zdravý, vybarvený, prostě nádhera. Je to až zázrak, že takhle malý háček (mám tam dvanáctku, menší už ve výbavě nemám) dokáže udržet takovou sílu. Kapřík leží nehnutě v síťce a trpělivě čeká, než si ho ten magor (tedy já) vyblejskne. Ví, že ho pustím, tak sebou nemele. Tak šup s tebou do vody. Zamával mi ocasem a byl pryč. Zůstal jen adrenalin a zážitek. A vzpomínka: můj úplně první říční kapr. Sedím na břehu, vychutnávám si kafe. Sedím tam velmi velmi spokojen... A pak už nic. Ještě jsem to asi 1 km proti proudu obhlídnul, našel dvě slibná místa. Tentokrát se mi ale klepat kosa nechtěla, balím a o půl deváté jsem doma.