Krátký film o chytání tloušťů na potoce z anglického venkova... škoda jen, že potok dostal zřejmě nedávno kůru motorových pil. I tak je tohle rybařina dle mého gusta... lehké a jednoduché vybavení a šlapat a hledat a zkoušet. Počínám si velmi podobně i na středně velkých řekách a pokud člověk dodrží pár základních pravidel, tak to většinou klapne. Tady zkouší autor jako nástrahu chorizo, ale fungovala by samozřejmě i spousta jiných věcí.

www.youtube.com/watch

Konečně zase u vody. Je fajn, jak si to člověk vždycky naplánuje a nebo práce a nebo nemoc mu do toho krásně hodí vidle... podíval bych se k vodě už dřív, ale byl jsem nějaký marný. No co už, i takový je život. Každopádně dnes mám chuť se pořádně projít a nechat si profouknout hlavičku, takže jdu od auta snad hodinu... až tam, kde jsem byl minule, jen tentokráte se usazuju vlastně na protějším břehu. Je to tady hlubší a proud hned pod nohama, ale třicítka olůvko drží, tak jdeme na to.

Celkem rychle přichází co? Ne, záběr ještě ne... dunění, které přechází v mručení motoru a na druhé straně přímo naproti mě se vyloupne bílé auto a v něm dva rybáři... no to mám radost... Jejich debilní klábosení se rozléhá širokodaleko a má romantická představa o splynutí s přírodou tak pomalu, ale jistě, bere za své. Ha! Záběr a je to tam... do tuhého... rybka s sebou párkrát škubne a sklouzne do nejsilnějšího proudu, kde chvilku celkem obstojně bojuje... necelých pade. Tak plav a já plavu taky.

Dávám tomu na druhém fleku jen kousek po proudu asi deset minut, pak balím a své užvaněné kolegy na druhé straně opouštím nadobro. 

Po nějaké chvilce chůze se usazuju na takovém menším poloostrůvku. Ani nezakrmuju, jen pod háček pořádný kus těsta a nahazuju s odevzdáním a děj se vůle boží. Kupodivu za asi dvacet minut jde na špičce vidět první pohyb. Jsem ve střehu a celkem jemnější záběr v mžiku kontruju. Chvilku si myslím, že visím, ale pak se to pohne mým směrem a nestačím se divit... z vody na mě vystrčí hubu už fakt slušný tloušť... no 54 cm... moc fajná rybka. Tak plav... i když je dneska skoro deset stupňů, voda i ryba fakt ledová.

Jdu stále směrem k autu, ještě poslední flek, který jsem hned na začátku prohodil pár peletkama. Tady už mě zastihne úplná tma. Asi za deset minut mám krásný záběr, ale zásek jde do prázdna. Nahazuju hned znovu. Popíjím čaj a sleduju krajinu kolem, ale po půl hodině bez další aktivity to balím. Asi se rybka píchla a raději se hned přesunula někam do bezpečí. A stejně na to není vidět a léto je definitivně u konce, že by jako přišel hrčák... takže balím. Moc fajnový výlet.

Když tak šlapu od auta mokrou trávou, pomalu ale jistě si říkám, že mi tahle pustina bude chybět. Nikde nikdo, jen kdesi v dáli je slyšet silnice, někdy k tomu jednou za čas nade mnou přeletí letadlo, jinak nic. Jen božský klid.

No moc času nemám, takže rychlé kolečko a jsou z toho tři fleky... stejně do tmy víc nedám, takže stačí. U auta rychlá modifikace montáže a jde se na to. 

Celkem rychle se dostavuje opravdu poctivý záběr a je z toho tloušť necelých pade. Jen tak ze zvědavosti jsem ho zvážil... jako skoro 1,8 kg není fakt špatných... dokrmuju a jde se dál. Něco do toho sem tam drbne, ale asi se rybka píchla a vzdala to, protože po už celkem sekatelném záběru veškeré tahání najednou ustalo. No nic, tak zase dál. Poslední místečko je fakt hezké a slibné, ale ani tady se mi rybku přelstít nepodaří, takže rychle zpět na to první. Už se šeří, ale pohyby na špičce signalizují, že rybky tam někde jsou. Pak se špička začne malinko třepat a jemně se přihne. Sekám a hned výpad. Škubání hlavou mi prozrazuje, že tohle tloušť nebude. A je to tak, za chvilku na mě z vody vykoukne docela slušný cejn... o pár metrů dál jsem tady už kdysi nějakého chytil, tak asi tady jsou... tak plav kamaráde, brr voda už je opravdu studená.

Ještě chvíli okouním, ale pak už je tma tmoucí, ani na špičku nevidět. Pomalu dopíjím čaj a čekám na jízdu. Ale nic se neděje. Možná se rybky pod rouškou noci vydaly ke břehům očíhnout, copak se za utopené tvorečky skrývá v posledních zbytcích skomírajících travin a na můj flek se prostě vykvákly. Tak jo. Balím a jdu, ale hned zůstanu stát a čekám. Asi dvěstě metrů ode mně jsou nějací pejskaři, takže raději počkám než projdou, protože jsem si jistý, že pejska mají na volno. A k tomu čelovky tak s půl milionem lumenů... opravdu této sortě lidí přestávám rozumět, i když jsem měl sám dvacet let pejsky. Místo vychutnávání noční přirody plaší všechno kolem, co by k nim přiletělo nebo přišlo. Ale třeba to tak chtějí, aby se jim miláček nezaběhl. Jak tak stojím a čekám, tak přiletí sova... neslyšná krouží kolem mé hlavy... snad pětkrát se kolem protočila... snad mi tak dává za pravdu... uč se být zticha a nenápadný a okolní příroda se ti odmění.

Tak sbohem. Zmrzlý a mokrý se loudám k autu... Panebože a svatý Petře moc vám děkuju... krásné to dnes bylo, krásné...

Dnes Mastodon a jeho jedna z nej performací z roku 2009, která posluchače doslova vcucne... album Crack The Sky. 2024 remasterováno. Přeji příjemný poslech.

Celé album zde www.youtube.com/watch