Když tak šlapu od auta mokrou trávou, pomalu ale jistě si říkám, že mi tahle pustina bude chybět. Nikde nikdo, jen kdesi v dáli je slyšet silnice, někdy k tomu jednou za čas nade mnou přeletí letadlo, jinak nic. Jen božský klid.

No moc času nemám, takže rychlé kolečko a jsou z toho tři fleky... stejně do tmy víc nedám, takže stačí. U auta rychlá modifikace montáže a jde se na to. 

Celkem rychle se dostavuje opravdu poctivý záběr a je z toho tloušť necelých pade. Jen tak ze zvědavosti jsem ho zvážil... jako skoro 1,8 kg není fakt špatných... dokrmuju a jde se dál. Něco do toho sem tam drbne, ale asi se rybka píchla a vzdala to, protože po už celkem sekatelném záběru veškeré tahání najednou ustalo. No nic, tak zase dál. Poslední místečko je fakt hezké a slibné, ale ani tady se mi rybku přelstít nepodaří, takže rychle zpět na to první. Už se šeří, ale pohyby na špičce signalizují, že rybky tam někde jsou. Pak se špička začne malinko třepat a jemně se přihne. Sekám a hned výpad. Škubání hlavou mi prozrazuje, že tohle tloušť nebude. A je to tak, za chvilku na mě z vody vykoukne docela slušný cejn... o pár metrů dál jsem tady už kdysi nějakého chytil, tak asi tady jsou... tak plav kamaráde, brr voda už je opravdu studená.

Ještě chvíli okouním, ale pak už je tma tmoucí, ani na špičku nevidět. Pomalu dopíjím čaj a čekám na jízdu. Ale nic se neděje. Možná se rybky pod rouškou noci vydaly ke břehům očíhnout, copak se za utopené tvorečky skrývá v posledních zbytcích skomírajících travin a na můj flek se prostě vykvákly. Tak jo. Balím a jdu, ale hned zůstanu stát a čekám. Asi dvěstě metrů ode mně jsou nějací pejskaři, takže raději počkám než projdou, protože jsem si jistý, že pejska mají na volno. A k tomu čelovky tak s půl milionem lumenů... opravdu této sortě lidí přestávám rozumět, i když jsem měl sám dvacet let pejsky. Místo vychutnávání noční přirody plaší všechno kolem, co by k nim přiletělo nebo přišlo. Ale třeba to tak chtějí, aby se jim miláček nezaběhl. Jak tak stojím a čekám, tak přiletí sova... neslyšná krouží kolem mé hlavy... snad pětkrát se kolem protočila... snad mi tak dává za pravdu... uč se být zticha a nenápadný a okolní příroda se ti odmění.

Tak sbohem. Zmrzlý a mokrý se loudám k autu... Panebože a svatý Petře moc vám děkuju... krásné to dnes bylo, krásné...

Dnes Mastodon a jeho jedna z nej performací z roku 2009, která posluchače doslova vcucne... album Crack The Sky. 2024 remasterováno. Přeji příjemný poslech.

Celé album zde www.youtube.com/watch