Kinobox
Martin Bowler a jeho další spolupráce s Drennaninternational: na kameru zachycené vyznání lásky k jeho oblíbené řece Wye, která leží obklopena nádhernou přírodou kdesi v jihozápadní Anglii. Krásné záběry, příjemná muzika a výborné komentáře se zamyšlením, proč vlastně chodíme na ryby. Ke konci to trochu kazí na můj vkus až moc reklamy a vysvětlování, ale i tak moc pvedený film a díky za něj.
Prázdniny
Tak. Tři týdny uběhly jako voda. Jelikož nás kopce baví, vrátili jsme se do Berchtesgádenských Alp. Menší komplikace nám sice znemožnili pravé "alpin wandern", ale i tak to byla bomba. K rybám jsem se nedostal - docela ostuda, známá a vyhlášená říčka Traun mi tekla skoro pod nohama. Muškařskou výbavu jsem s sebou sice neměl, ale nebylo by špatné zkusit poškádlit místní potočáky. Neva, třeba příště. Zážitkem byl určitě i tlustý bobr v odvodňovacím příkopu blízkého rašeliniště, šinul si tu kupředu s větévkou vrby v hubě a nám nevěnoval ani trochu pozornosti. Anebo byl na tůristy zvyklý a nebo měl dostaveníčko s paní bobrovou, kdo ví. Pak rychlý přesun do jižních Čech a tady už to bylo hlavně o pohodě, klidu a taky nějaké ty ryby... znovu jsem si po dlouhé době šáhnul na lína - dokonce tři kousky a nějaké ty kapříky jsem taky polapal. Když jsme si to tam projížděli, tak opravdu za každou zatáčkou rybník, fakt rybářů ráj. I ten náš byl jen, co by kamenem dohodil na konci přilehlé zahrady. No a pak přesun do Beskyd, setkání s celou rodinou, grilovačky, pivko a pohoda. Jojo, moc fajn to bylo. Přeji všem, aby taky měli bezva prázdniny a užili si, jak se dá.
Ale teď už zase přemýšlím nad mým milovaným kanálem... nebo že by raději řeka? Nevím proč, ale táhne mě to na jedno místo, moc moc pěkně tam je...že by instinkt? Mám tedy poslechnout?
Kinobox
Trocha inspirace od adh fishing, jak na parmy s mouchou. Moc hezké záběry a i když je to celé německy, ukázaným metodám porozumí snad každý. Nejvíce se mi líbí, jak tam ty ryby stojí v proudu ve vodě jen po kolena... úžasné.
První díl:
Druhý díl:
Jukebox
Dnes se podíváme do Brazílie a necháme se unést poklidnými melodiemi, které pocházejí od jednoho z otců brazilské bossa novy. Album Stoneflower je podle mě jedno z nejpovedenějších a i když vzniklo už dávno (1970), pan Antonio Carlos Jobim odvedl bezchybnou a nadčasovou práci. Přeji příjemný poslech.
Knihovna
Většinou se my rybáři rádi pochlubíme hezkou rybkou nebo poutavým příběhem. Ale jen málokdy vyprávíme dobrovolně o rybách, které jsme nějakým způsobem ztratili. Asi to bude tím, že dost často takové ztráty ještě nějaký čas tam někde uvnitř nás bolí a koušou.
Známe to podle mě všichni - ať už krásný pstruh nebo parma, štika, kapr... ten pocit, kdy se po nekonečné době zdolávání ohnutý prut najednou narovná... a nic. A nejhorší je, když jsme rybku ještě předtím neviděli... to se pak dlouho zamýšlíme nad tím, jestli právě ona nebyla ta nej.
Tohle je vlastně sbírka podobných událostí, které zažili známí autoři anglických a amerických rybářských periodik. Zavede nás nejen na řeky za pstruhy a lososem, ale i třeba na moře za žraloky nebo tarpony. Určitě poutavé čtení a pokud se vám opět zadaří něco podobného, je fajn mít ji doma - při čtení se pak dostaví pocit alespoň mírné útěchy.
Kniha vyšla v roce 1991 u nakladatelství Merlin Unwin Books. Je psána anglicky, má celkem 16 kapitol na 131 stranách a každá kapitola je vyzdobena moc hezkými obrázky, jejichž autorem je Christopher Wormell.