Mike Dean, jeden z nej producentů... jen namátkou spolupráce s Kanye West, Jay-Z, Beyonce atd. Ale tvoří i sám a miluje syntezátory. Pro dnešní Jukebox jsem vybral jeho album 4:20 (2020), které je opravdu jako dělané pro posezení někde pod hvězdami a nechat se unášet dál a dál... ale pozor... vesmír je temný.

 youtu.be/wP50GYJ2yaU

Abych řekl pravdu, nikdy jsem na víc než na jednu noc na ryby nejel. Ale kontaktoval mě internetový kámoš Marťas, prý jestli nedáme spolu čtyři dny u řeky. Sice jsme se nikdy neviděli, ale intuice mi říkala, že určitě a tak jsem do toho šel. V sobotu 27.07. jsem vyrazil a kolem šesté večer už jsme rozkládali ležení na šikovné kamenité plážičce. Tady jsme zůstali celou dobu, jen sem tam podnikli výlet pár desítek metrů po proudu. 

S sebou jsem měl pelety různých velikostí a asi pět kilo vařeného konopí s trochou řepky, k tomu čistou hlavu a pragmatický přístup a ještě pořádnou porci dobré nálady - no to by bylo, aby nebylo. A taky že bylo. První večer jsem pochytal nějaké cejnky a tlouštíky, druhý den jsem začal už za svítání a povedl se malý sumec a první parmičky. Pak začalo pařit slunko a to se rybkám asi moc nelíbilo a aktivita trochu ustala.

Marťas jel vytrvale boilies na jeden prut a druhý prut pak střídal s feederem. Dařilo se mu a nachytal pěkné tlouště i parmy a dva malé sumíky. Sice jsme chytali dost a intenzivně, ale i tak vládla pohodička a kecalo se o všem možném. První den tak utekl doslova jako voda a šli jsme spát brzo, ovšem druhá noc nás trochu zaskočila. Ochladilo se takovým způsobem, že někdy kolem druhé ráno jsem byl nucen na sebe navléct doslova všechno, co jsem měl s sebou... ráno jsme to odhadli tak na dvanáct stupňů. Nu co už, aspoň jsme nezaháleli a začali hned chytat. Tenhle den jsem měl v plánu vyzkoušet trochu tradiční metody a tak jsem několikrát odešel pár metrů po proudu a rozkrmoval hodně konopím. Celá procedůra trvala několik hodin... rybám se má dát čas. Marťas pak chytal na feeder trochu šikmo ode mě a já po proudu. Moc se to nepodařilo, i když to byl super flek, který fakt smrděl rybama, já vytáhnul jen dva tlouštíky a parťák nic.... Tak tedy přesun do základního tábora a tradice jde stranou. Do krmítka láduju namočené pelety a pod háček halibutky... neskutečná chytačka, celkově několik parmiček a tloušťů, dokonce i jeden kapřík se podíval na břeh... toho jsme pozvali, aby se podíval i do kuchyně. Ještě i pozdě večer to stále bere, opravdu sen. Martin chytá jako démon, úplně se do toho dostal, obsluhuje dva pruty, furt se něco děje. Obdivuju jeho přesnost náhozů i když nemá zaklipováno, fakt borec. 

A je tady po opět zimomřivé noci poslední ráno, domlouváme se, že kolem deváté nejpozdějc vyrazíme, musím ještě za rodinou. A tak znovu nahazujeme a světe div se, než to všechno sbalíme, tak se pochytají znovu hezké rybky. 

Musím říct, že něco takového jsem si vůbec nepředstavoval, možná jsem měl i strach si před výpravou vůbec něco představovat. Jak dlouho mi trvalo, než jsem si tady v okolí Lipska šáhnul na parmu?... 3 roky minimálně... a tady jsem jich chytnul za necelé čtyři dny osum. A k tomu spousty dalších krásných rybek, i ten malý sumík moc potěšil. K tomu krásná řeka a v noci nebe plné hvězd, suprový parťák... byl to snad sen? Přeju všem, aby zažívali i oni podobné momenty.

Znovu k řece užívat letní pohodu... jak je tu hezky. Dneska mám v plánu prochytat jeden hodně hluboký úsek... nejsem úplně nadšený ze ztěžklé udice, spíš vyznávám opravdu lehké montáže a zátěže, ale tady prostě musím na sto gramů, jinak to tam neudržím. Celkově krmím jen podomácku vyrobeným poloboilies a těstem, ale za čtyři hoďky ani ťuk, takže to balím. Jdu pak ještě dál a dál, hledám ryby nebo fajné místa, ale tady je to špatné - porost a silný proud hned u mého břehu, ani tu stovku tam neudržím. Vracím se tedy k autu a přejíždím na druhou stranu, kde to dobře znám. To chození a sezení na slunku mě nějak zmohlo, rozhoduju se pro statický lov. Převážu to, dám tam krmelec a světe div se, za hodinku po zakrmení tři škubance jak od parmy a je z toho krásný cejn. No, takových tu teda moc není, sem tam se nějaký chytne, když je hodně čistá voda, dá se i zahlídnout, ale všechno samotáři. A tak to už zůstane, tloušti tentokráte vůbec nic, kdo ví, co se chystá. I tak spokojenost veliká.

Na místě kolem druhé odpoledne v tom největším pařáku. Neva, o důvod víc se v řece pořádně vyráchat. Beru jen to nejnutnější a letím na flek, kde jsem minule jednoho slušnějšího zapřáhnul. Ale asi hodinu se neděje nic a tak se rozhoduju... kalhoty dolů a přebrodím to na oblázkové ostrůvky, které se objevily jak jde míň a míň vody. Dostávám se do velmi výhodné pozice, kdy je tišina u mě a proud při protějším břehu. No, netrvá to dlouho a je to tam. Nechce se mu ode dna, ale jinak se žádné velké tóčo nekoná a brzo končí v podběráku. Krásnej mamlásek, tak plav. Přesunuju se asi o dvacet metrů níž na další ostrůvek a říkám si, že mám splněno, takže na to jdu polehoučku. Nejdřív žvanec, pak pivko a nakonec koupel ve výmolu doslova pod nohama. Voda příjemně chladí, bože jak je mi fajn. Asi za půl hoďky se navijáček rozdrnčí znovu a je z toho další fešná rybka. Balím, přebrodím na druhou stranu a jdu zhruba na stejný úsek jako minule, jen mám tentokrát pod nohama hodně klidné vody, na dno nevidět, tak snad tu rybky budou. Ale na peletu ze dna nic, tak hážu na zkoušku do vody tousťák. Chvilku se nic neděje, chlebík se líně kolíbá ke keři a bác ho, huba jako vrata... hmm, tak je to jasné, převážu to a jdeme na věc. Bác... sakryš vedle, tak druhý nához... ježiš on to minul... tak třetí nához a sebral to tak opatrně, že se asi ani nepíchnul. No to je krize, chvilku přemýšlím, pak menší modifikace návazce, stoupnu si dál proti proudu za keř a pouštím to  p o m a l u  p o l e h o u č k u  j e n  s  c i t e m  k á m o ... najednou jsem celý nějaký roztřepaný, ani skoro nedýchám... fíííííí, málem mi vytrhnul prut z ruky, no panečku, tomu se říká záběr. Tenhle se teda pere jako ďas. Krásná ryba a úžasná chytačka.  Ale teď hajdy domů a na noční.

Něco po páté razím, aspoň na chvilku, říkám si. Je super počasí, ani horko, ani zima, je pod mrakem a trochu pofukuje, prostě paráda. Na parkovišti ještě rychle nový návazec a hajdy k vodě. Tam mě přivítá kouzlo jménem léto, všechno je tu zarostlé bující zelení všeho druhu, všude hmyzu, ptáků... Na prvním fleku rybky asi budou, jelikož než si vymotám trochu vlasce na nához, ponořím na chvilku háček s peletkou pod nohy a hned po tom vyjede malý tlouštík. Tak vida. Nahodím asi pět šest metrů před sebe do trochu klidnější vody a pak se bavím pozorováním tlouštíků, jak buší do tousťáku, co jsem tady naházel kousek od břehu. Nakonec se i jeden sebevrah dlaňové velikosti podívá na břeh... myslel jsem, že mezi nima bude i nějaký ten větší, ale asi ne, tak se přesunuju. 

Na druhém fleku se kousek ode mě něco pěkně hodí... tohle tloušť nebyl, ale co to bylo nepovím, ve výhledu mi bránily traviny. Hezké to tady je a tak se kochám, ale ne dlouho, celkem ostré cuknutí upoutá moji pozornost... dřepím u prutu a čekám, co bude dál... beng! je to tam. A ryba se dere hned do proudu, prut jde do luku, kolečko se protočí, tak tenhle už malej nebude. Obvyklá procedůra pak prozradí hezkých pětapade, no slušná rybka, jen ho nedávno něco pěkně podlachmalo, ale evidentně mu to nevadí. Tak plav.

Lezu až na konec tohohle oblouku, ale přijde už jen pár malých tlouštíků, i tak jsem za ně rád, snad roste nová generace pětkové řady. Taky si všímám, že druhá strana vypadá velmi slibně, tak asi příště vyzkouším. Teď ale zpátečka a domů, moc fajn to bylo.