V tomhle Jukeboxu nám islandské duo Sigur Rós nabídne projížďku po jejich rodném ostrově. V roce 2016 tuhle okružní jízdu s vlastní zkomponovanou muzikou streamovali živě na YT pod názvem Route One. Moc moc zajímavá věcička z toho vylezla. Drsnou, ale krásnou islandskou přírodu střídají průjezdy městy, které zasazeny do těch skalisek a jezer, působí někdy až neuvěřitelným dojmem. Navíc je život v nich a kolem zachycen ve své úplné obyčejnosti a je dost možné, že právě tohle činí tuhle věc docela intenzvní... posuďte sami. 

Část první

Část druhá

Část třetí

Tak jaká tedy byla? Jedním slovem úžasná. Tentokráte se mi moc nedařilo, co se druhové pestrosti týče a poslední tři měsíce sezóny jsem si nešáhnul na rybu, ale beru to s přehledem, protože ryby, které jsem tento rok ulovil, asi hned tak znovu na háčku mít nebudu. Většinu vycházek jsem opět věnoval kanálu a ten mě opravdu královsky odměnil, mezi jiným i dvěma obrovskými kapry, kde jednomu do dvaceti kg scházelo jen malinko. A pak setkání s princem... nevím, jaká je pravděpodobnost chytit podobného křižence na normální svazové vodě, ale štěstí stálo ten den hned vedle mě. Tohoto úlovku si cením opravdu velmi. Navíc ke mně byla štědrá i řeka, a tak jsem si konečně chytil vytouženou parmičku. Takže plán splněn na sto procent, možná i víc...

Jediné, co mě trochu zarazilo, je počet docházek. Tak málo u vody jsem ještě nebyl, takže je tenhle rok co napravovat. Na kanál se chystám chodit dále, snad se mi podaří znovu pěkný amur a také bych chtěl ještě teď v lednu zajít na štiky. Ty jsou tady hájené až od prvního února, takže by to mohlo klapnout. Bude to zřejmě dřina, ale prej mi Bruce pomůže, tak uvidíme.

Jako cíl si na tenhle rok dávám chytit velkého tlouště, řekněme šedesát plus. Za tímhle účelem jsem si vytipoval další dvě říčky v okolí Lipska - Pleiße a Weiße Elster. Ta druhá by měla mít i obstojnou populaci parmy, což je taky fajn. Tak tedy nová sezóna, nové štěstí, ať se nám všem daří.

Hned včera jsem zajel pro nový lístek a povolenku a pak se stavil na malé pískovně nedaleko kanálu. Minulý rok jsem tady už v březnu lapil nějaké kapříky, a protože se nám udělalo na leden krásně teplo, byla by chyba to nezkusit. Foukal hodně vítr, ale sem tam vylezlo slunko a bylo fajn. Rybku jsem nechytl, ale než jsem to sbalil, zakrmil jsem si jeden hezký koutek s tím, že se sem brzy ráno vrátím. A tak jsem tedy kolem jedenácté (... prej brzo ráno) na místě, pod háček jedno zrnko a je to tam. Netrvá to ani pět minut, kroužek se přilepí k prutu, pin jemně zavrčí a už mám na prutě první rybku v tomto roce. Je to určitě kapřík a cpe se hned dprava, pak zase doleva. Jezdí a hledá, kam by se schoval, ale i s tenkým návazcem to netrvá dlouho a můžu si ho cvaknout. Krásnej. Tak tedy konečně. Takovou dobu bez rybky, až teď se na mě zase usmálo štěstí. Chvilku uvažuju, že to v té euforii rovnou zabalím, ale pak si říkám, že počkám ještě na jednoho. No a za půl hodinky kroužek poskočí a pak pomalu stoupá, to už mám prut v ruce a po záseku se u hladiny objeví podobný kapřík, jen tentokrát lysec. Tenhle volí jinou strategii - zajede zpátky ke dnu a tam se drží, co to jde. Proutek je krásně ohlý, ale odpor pomalu slábne, tak párkrát zapumpuju a už si loknul vzduchu. Následuje ještě poslední výpad a pak už je v podběráku. Pár fotek a čau, dík za ty hezké chvilky. Zahájená tedy na jedničku. Doma pivko a jsem moc moc spokojený.

Je to až k neuvěření, co všechno jsme dnes schopni kamerou zachytit. Někdy se opravdu zadaří a konečný výtvor představuje pak něco vyjímečného... Dějištěm je tentokrát obyčejný potok ztracený kdesi v Bavorsku a aktéři jsou jeho obyvatelé. Nad takovou podívanou srdce každého rybáře opravdu zaplesá.

Dostupné pouze v němčině, ale dá se na to koukat i pokud člověk německy moc neumí. 

www.ardmediathek.de/video/Y3JpZDovL2JyLmRlL2Jyb2FkY2FzdFNjaGVkdWxlU2xvdC80MDM3MTI0Mjk4MTNfRjIwMTlXTzAwODMxOEEw

 Veselé a hlavně hezké Vánoce a šťastný nový rok všem.