Kontakt

Ondřej Novák

Lipsko, Německo

ondrej.novak@gmx.net

23.04. Mulde

Tentokrát jsem zvolil jiné místo, jel jsem se podívat asi 500m proti proudu až skoro k ohybu řeky a nestačil se divit. Každých 20 - 30 metrů stál u břehu hezký tloušť. Hliněné břehy tu jsou skoro tři metry vysoké, takže dostat se nepozorovaně dolů k vodě není úplně lehké. Takže jasná volba. Osmička háček, na něj kousek bagety a šup tam s tím. Nechal jsem to splavávat asi 20 metrů, pak jsem to přitáhl zpět. Celou procedůru opakuju ještě jednou a při zastavení bum ho, je tam. Poctivých 53 čísel, bříško má natlačené, dobře vím čím, když se vítr utiší a hladina je klidná, je vidět celé hejna líhnoucího se hmyzu. Že bude rybka trochu slušnější jsem věděl hned po záseku. Držela se celou dobu u dna, tah souvislý a silný. Na tenhle proutek dobrý soupeř.

Loveckou touhu jsem ukojil, převázal to a dal tam peletu. Zakrmil jsem si dvě místa, jedno před stromy, druhé za nima, nahodil na tom prvnim a teď tady čekám. Skoro hned po náhozu přišel hrčák, ale než jsem vstal, ryba se vypla. Na uklidnění jsem si naordinoval pixlu rybiček a kus bagety, pak konečně pivko. Jenže jsem debil, pivo jsem postavil vedle sebe na kameny, vítr ho shodil a i když to jenom ťuklo, rozbilo se... fakt debil. Teď ještě ať si pořežu prsty při sbírání střepů a bude to dokonalé. Sice zamrzí, ale náladu si zkazit nenechám. Sedím, poslouchám skřivany a pozoruju tlouště, který se přede mnou na chvilku ukáže, jako by se líně převaloval těsně pod hladinou. Přemýšlím, jestli mám radši zkusit kukuřici, je mi jedno, co chytím, ale přece jen solidní rybka a trocha toho adrenalinu... to by nebylo špatné. Přesedám tedy za stromy, tentokrát s kukuřicí pod háčkem. Napravo pod stromy dovádějí oukleje a tlouštíci, mám pocit, že dnes už nic nechytnu. Pozoruju ty kvanta hmyzu všude kolem, dnes mají ryby opravdu prostřeno. Sice jsem debil, ale ne úplný, v autě jsem měl ještě jednu plzničku. Tak ještě počkám, sedím u vody a je mi fajn, od zítřka zase do práce, na chvíli bude s rybama konec.

Dlouho se nic nedělo, takže jsem se přesunul znovu o kousek níž po proudu, kde to vypadá, že je na dně nějaký zlom nebo tam jsou zřejmě nějaké větší kameny. Na povrchu se totiž voda točí a u břehu po mojí pravé straně je vracák. Ten nechávám být, nahazuju jen trochu šikmo po proudu pár metrů před sebe. Proud je tady mírný, dokonce i malé olůvko (15 gramů) drží. Tentokrát jen pelety a pod háček (solidní osmička) taky, návazec prodlužuju na 70 cm. Po půl hodině to sebral tloušť, stejný jako ten dnešni první. Za další půl hodiny hokejka, prut mám hned v ruce. Tentokráte je to jiný tah, hned tipuju na kapra. S pinem si to vychutnávám, brzdím levou rukou, veškeré výpady končí jen krátkým protočením a jelikož výbavu mám tentokrát o poznání silnější, klidně se do toho opřu a moc prostoru milému kapřikovi nedávám. Proutek pracuje na jedničku, za minutku nebo dvě je v podběráku. Vynáším ho až úplně nahoru, sice koukám trochu překvapeně, že vypadá dost podobně jako ten minule - stejná velikost a zbarvení, lysec a stejná stavba těla (až doma při porovnánvání fotek vidím, že jde o dvě odlišné ryby). Tak tohle je krásná korunovace mého dnešního výletu, mám velikou radost. Balím a jedu, kolem sedmé jsem doma. Jak mi to ze začátku na řece moc nešlo, tak snad už jsem trošku pokročil.