Ta možnost existovala tam někde v mé hlavě už dlouho. Myslím, že poslední tři roky jsem stále hledal nějaké pro i kontra, až jsem se tedy předminulý týden konečně rozhoupal a pár dní zpět mi pak pošta doručila asi metr sedmdesát dlouhý balíček. Nebylo to levné a určitě nedoporučuju ebay a ani podobné portály. Je běžné, že pokud se člověk o tyhle věci zajímá, dřív nebo později se dostane do kontaktu s někým, kdo má pro tuhle vášeň daleko větší cit, zapálení, finance a kontakty. A tak se stalo i mně. Nejenže takový přítel dobře poradí, ale pokud je trpělivost na vaší straně, tak i při troše štěstí vytoužený kousek sežene. 

Trocha historie aneb co je vlastně MK IV

Zřejmě právem se považuje za kolébku moderního rybářství Anglie. Snad nikde na světě neexistuje tolik knih věnovaných všemu, co má ploutve a je ochotno zblajznout nějakou tu nástrahu. A kdo by neznal značky výrobců rybářského náčiní jako např. Hardy, Allcocks, JW Young a spousta dalších. Přesto v roce 1947 stále jedna položka na trhu chybí, a sice prut určený výhradně k lovu kaprů. Jeden mladý inženýr jménem Richard Walker, ketrý se na jejich lov specializuje, bolestně zjišťuje, že vše, co mu do té doby prošlo rukama, je prostě moc slabé a větší kapři tak vždy odplouvají jako vítězové. Ale dokáže si poradit a tak brzy přichází s vlastnoručně vyrobeným prototypem - MK I. Dnes už nikdo neví, jak přesně tenhle model vypadal. Víme jen, že RW nebyl se svým výtvorem spokojen. Z dochované korespondence se dozvídáme, že se s ním prakticky nedalo nahazovat. A tak se pustil znovu do práce a brzy přichází s MK II. Tady už máme informací více. Délka činí tři metry a je konstruován ze štípaného bambusu. Ale ani tohle není ten správný proutek, stále je moc slabý. A tak přichází na řadu MK III. Zde se RW rozhodl přidat na pevnosti změnou konstrukce, výsledný produkt působí sice těžce a neohrabaně, ale tenhle prut už k lovu používal a jeho britský rekord Clarissa z roku 1952 vážící 44 liber je uloven právě na něj. Ale nějak cítí, že to ještě stále není ono a pouští se znovu do práce. A tak roku 1950 spatří světlo světa MK IV - dvoudílný štípaný prut s délkou tři metry a akcí 1,5 lb. Lehký, díky sedmdesát centimetrů dlouhé rukojeti dobře vyvážený, určený pro vlasce od šesti do dvanácti liber nosnosti, radost něco takového používat. I dnes existují rybáři, kteří nedají na své MK IV dopustit a nevezmou do ruky nic jiného. RW byl konečně spokojen a sériovou výrobou tohoto modelu pověřuje firmu B James & Son. Od poloviny padesátých let je to pak celá řada firem, které MK IV vyrábí jen s malými nebo žádnými modifikacemi, např. Hardy, Fosters, Millwards a další. Předposlední fotka ukazuje originály od B James & Son a na poslední fotce jsou zobrazeny popis a parametry, které byly používány při výrobě firmou Chapman.

Tak tedy jeden takový proutek našel cestu i ke mně. Vyrobil ho skoro před sedmdesáti lety Bob Southwell a 2018 ho pak kompletně zrestauroval Paul Cook. Komu všemu prošel rukama a co se na něj chytlo netuším a neví to asi nikdo. Doteď jsem ho měl jen párkrát složený doma. Čeká totiž na vánoce. Dostane pod stromeček nového pánečka. Snad si s ním hezky užije, na důchod někde ve vitríně se totiž necítí ani náhodou.