Tahle kniha sleduje myšlenku, že čím víc toho rybář o určitém druhu ryby ví, tím lépe se dokáže v určitých situacích rozhodnout a chytat tak efektivněji. Fred Crouch je pro tenhle úkol tim pravým, snad nikdo nevěděl o téhle rybě víc než on, určitě ne nadarmo se mu přezdívalo "Mr. Barbel."

Co by měl tedy rybář o parmách vědět, než se vydá k řece s vidinou vytouženého úlovku? Určitě nejdřív něco o stavbě jejího těla, tedy proč vypadá, jak vypadá. To by nám mohlo dost napovědět, čeho všeho je tahle vousatá dáma schopná a co všechno dokáže přežít. Dále pak čím se živí a kdy, jak často atd. Důležité je samozřejmě i rozmnožování, několik týdnů před tímto aktem totiž opouští svá stanoviště a dokáže migrovat i několik kilometrů. Faktory jako teplota vody, síla proudu atd. jsou zde srozumitelně a dostatečně rozvedeny taktéž. Na řadu pak přichází samotný lov - doslovný návod a zveřejnění nějakého tajemství zde nenajdete. Autor spíše za pomoci příkladů a příhod z jeho bohaté praxe ukazuje, že i parma je jen ryba a její chování je často závislé na tom, co se u řeky děje (viz pojednání o konopí a červech nebo pojednání o velmi frekventovaných úsecích řeky). Někdy se snaží čtenáře tak trochu popíchnout a přimět ho, aby před náhozem nejdříve popřemýšlel a vyvaroval se učitých pastí (například mechanického opakováni toho, co dělají ostatní). Dále jsou rozebírány zavedená tvrzení tehdejší doby, například že parmu je možné chytit pouze v noci nebo v létě a funguje jenom ta a ta nástraha (viz kapitola Chytání v zimě) - i zde autor celkem jednoduše ukáže, že se jedná o pouhé předsudky. Celé to uzavírá krátká kapitola o budoucnosti parmy v našich řekách.

Přiznávám, že jako každý, i já mám své oblíbené druhy ryb, za kterými se často a rád vydávám, ale pokud bych měl o nich vypsat vše, co vím, na knížku by to nebylo. Autorovi patří tedy určitě a právem poklona. Jako jeho velmi zjednodušené poselství si odnáším něco podobného jako: 

... najdi ryby (věnuj tomu klidně i hodiny)... nevyplaš je... vylákej je vhodným způsobem krmení na misto, odkud je možné je i úspěšně zdolat... buď trpělivý a získej si jejich důvěru... stále pamatuj na opatrnost, tedy i při prezentaci nástrahy... zvol adekvátní náčiní, aby zdolávání netrvalo zbytečně dlouho...  

Jak je vidět, jedná se o celkem jednoduché rady, ktere jsou samozřejmě v knize rozvinuty více do detailu v naváznosti na chování a zvyklosti parem. Pro někoho, kdo se rozhodnul věnovat lovu těchto nádherných ryb trochu více, může být dobrým pomocníkem. 

A kdo byl Fred Crouch (zemřel v roce 2014)? Moc pěkně ho posal jeho kolega Steve Pope: "A i když nebyl Fred zrovna u vody se mnou, vždy dokázal "přečíst" úsek řeky, kde jsem chytal a říct, co jsem udělal nesprávně a co bych měl další vycházku udělat jinak - pro ty, co ho znali to není žádné překvapení, on tohle prostě uměl. Když jsem pak příště z toho místa úspěšně zdolal a pustil další parmu, zavolal jsem mu, abych mu za jeho rady poděkoval - jen se smál, trošku mě zdrbnul, ale já věděl, že je moc rád, že to takhle mezi námi funguje. Měl taky neobyčejný talent zavolat mi vždy asi tak minutu před tím, než se roztočila cívka na mém navijáku. Opravdu nelžu, někdy to až vypadalo, že má snad přímou linku do podvodního světa parmy - té ryby, které byl vděčen za celoživotní radost z rybaření."

Fred Crouch: Understanding Barbel, vydáno 1986 by Pelham Books Ltd. v Londýně, 122 stran, psáno anglicky.