I když všude leží sníh, jedu k řece, snad by nějaký ten tloušť mohl přijít. Rozhoduju se zkusit nejdříve najít něco nového, ale není to lehké. Nakonec jsem nahodil až kolem dvanácté. Ale místo je to moc zajímavé, za mnou skály a řeka tady není tak široká, ne moc rychlý proud na mé straně taky není k zahození. Ale voda je naprosto mrazivá a čirá jako sklo, což není moc dobré. Při příchodu jsem sice viděl nějaký pohyb, takže optimisticky naladěn doufám v brzký kontakt. Během dvou hodin prochytávám asi stometrový úsek..... ani ťuk. Hmm, rozhoduju se doplnit zásoby, přejíždím na druhou stranu.... obchod, tousťák... zpátky k řece, znovu prokrmit asi čtyři místečka. U auta všechno znovu převázat a jde se na to. Ale i když chytám jako o život, mrznu a necítím nohy, vytoužený záběr nepřichází. Vůbec mám pocit, jakoby všude ve vodě bylo úplné mrtvo. Sem tam nade mnou přeletí kormorán. Nevypadají, že by strádali... asi jsem to prostě dneska netrefil, co už. I tak spokojen, nikde nikdo, jen bílé šílenství přecházející v dáli na polích v mlžný opar. Při soumraku to balím, něco po šesté jsem doma.