Snažím se dohnat, co se dá, než se úplně ochladí. Takže včera na chvilku u kanálu a opět nové místo - i když ne úplně, minulý rok jsem tady v prosinci vytáhl takového mrňouse kapříka. Seděl jsem tam od sedmi do devíti, bylo to fajn... niikde nikdo, ale nějak se vytratily i zvířátka... dřív se na mě přišla podívat liška nebo sova, tedˇje tu mrtvo. Neva, aspoň se snažím zdokonalovat ve focení, modelem mi dnes stojí vysoko na nebi měsíc v úplňku... snad se na mě nepřijde podívat sám profesor Lupin. A ryby? Strategie byla promyšlená: rozemleté levné boilies na zákrm a ořezaná kulička obalená těstem pod háčkem. Sice to jednou zahrčelo, ale zásek šel do prázdna, tak nevím, co to bylo...

Dneska kolem čtvrté u říčky... jdu až úplně dozadu, je to od auta jen asi 15 minut, ale vsázím na lenost svých kolegů. No a vyplatilo se, je tady z kamenů postavený splav, sedím asi třicet metrů pod ním. Na háček jen dvě zrnka z plechovky a zakrmuju dvě tři hrstičky. Na špičce jsou vidět celkem rychle nějaké pohyby a netrvá to dlouho beng! je tam. Rybka se drží v proudu, odpor věru docela velký, sem tam škubne hlavou... jelikož se jízda nekoná, tipuju na tlouště. Asi minutku se přetahujeme, pak je pantáta vynesen v podběráku na trávu a proběhne obvyklá procedůra... 54 čísel... jo to jde, trochu tmavší, moc pěkná rybka... můžu to rovnou zabalit. Ale to by bylo moc rychle, takže se jen přesunuju na úplně malou říčku jen asi tři sta metrů opodál. Moc hezky to tady vypadá, ale stmívá se a tak jsem ani nenahodil, možná příště. Ukolébán vizí skoro nedotčené přírody jsem hádejte co... správně, ztratil úplně novou vidličku... to už je druhá za necelé dva týdny... ach jo...