Včera večer jsem ještě rychle zajel k řece, ale nebylo to správné rozhodnutí. Vydržel jsem tam skoro do půlnoci, mezitím spadla teplota k mínus dvoum stupňům a neměl jsem ani potah. Ale bylo krásně. Jen sem tam za mnou projelo auto a na druhé straně párkrát vláček, jinak bylo ticho. A měsíc svítil tak, že jsem i párkrát zahlédl třepetavý pohyb netopýra. Přemýšlel jsem, že bych tam přespal, ale ke konci bylo všechno tak omrzlé, že jsem to raději neriskoval.

Dneska jsem si ráno namíchal krmení, přidal k tomu všemu jen malou plechovku kukuřice a zajel na kanál. Už okolo jedenácté dopoledne bylo patnáct stupňů, takže na procházku kolem najít nějakou tu rybku už jen v mikině. Vál jihovýchodní větřík a čeřil hladinu tak, že bylo jen stěží něco vidět. Jen na břehu jsem našel ožrané zbytky něčeho většího, ale nejsem si jistý čeho. Zakrmil jsem si při tom dvě místa a na tom prvním jsem ani nestačil dopít pivo a drncání do špičky signalizuje záběr. Po záseku odpor nic moc a třepetavě to rejdí jako plotice nebo perlín, ale nakonec se z toho vyklubal kapřík. Až teprve tři čtyři metry od břehu ožívá a začne bojovat. Nechávám ho vydovádět. Vítr se teď utišil, hladina je klidná a v čisté průzračné vodě pozoruju jeho pohyby a výpady. Něco kolem tří kil. Fotka a čau ty loupežníku. Myslel jsem, že vystřelí jako torpédo ale ne, odplouvá pomaličku, před prvním pruhem podvodních travin se na chvilku i zastaví snad jakoby přemýšlel, co se to s ním vlastně posledních pár minut dělo.

Pak jdu na flek číslo dvě. Mám trhavý záběr, ale nic z toho není... kapr to nejspíš nebyl, možná plotice. Sedím ještě hoďku a jen v tričku, slunce do mě pere, po té včerejší noci to bodne. Ještě znovu zakrmím první flek, možná se zítra vrátím, má být znovu takhle hezky.