Po práci vyřízeno nejnutnějsí a něco před třetí už připravuju prut u vody. Je krásný den, sluníčko svítí a je to poznat, opravdu ještě hřeje. Ale až zapadne, nastane zima veliká, takže mám s sebou vše potřebné, abych aspoň dvě tři hodinky vydržel. Je to zase nové místečko, vypadá to, že docela frekventované. Může to být na houby - ryby o tomhle (pro ně) nebezpečném úseku řeky vědí a vyhýbají se mu... nebo to může být trefa - je to tady vyšlapané, protože se tady ryby drží... 

Nejdřív trochu koketuju s pečivem, to je ještě dost světla, ale záběru jsem se nedočkal. Až se zešeřilo, přesedlal jsem na maso, (znovu s curry a česnekem) a posílám to s minimální zátěží do mírného proudu pár metrů před sebe. Proud nástrahu chvilku unáší, pak si to sedne a já taky. První šálek čaje, bez něj v takových teplotách ani ránu. Za další půl hodinku je už tma, jen půlměsíc ozařuje krajinu za mnou a vysoké břehy přede mnou. Jelikož se nic neděje, jdu se trochu projít, s čelovkou zkoumám, jak to vypadá kousek po proudu. Když se vrátím, cosi se mi nezdá a tak beru prut do ruky... jo. Rybka se tlačí ke břehu, ale nemá se tam kde schovat. Na podlozče pak všechno rychle - vyháčkovat, přeměřit (hezkých 51 čísel) foto a šup s ním zpět. Mise splněna, paráda. Kolem šesté už je všechno omrzlé, prut, podložka, podběrák je jak kost, balím. Ale moc fajn to bylo.