Tento projekt začal v roce 1933 a v roce 1943 byly veškeré práce zastaveny. Původní plán byl propojením řek Weiße Elster (Bílý Halštrov), Saale (Sála) a Elbe (Labe) napojit Lipsko na severoněmeckou vodní síť přes Hamburg až k Severnímu moři. Po kanálu měly plout lodě do výtlaku 1000 tun. Ze začátku šlo všechno dobře, od roku 1936 byl úbytek lidských pracovních sil kompenzován těžkou technikou. Příchodem druhé světové války veškeré práce ustaly, po velkém vítězství měly pokračovat s nebývalou intenzitou...

Dnes je to poklidné místo. Kolem kanálu vedou po obou stranách cestičky, které jsou pro pěší i cyklisty plně dostačující. Přes víkend zde bývá proto při pěkném počasí trochu rušněji, ale podobný bugr (ohně, opilecké vyřvávání a tuny bordelu) jako na některých jezerech kolem Lipska jsem tady ještě (díkybohu) nezažil. Úsek Rybářského Spolku Lipsko je asi 7,2 km dlouhý. Průměrná hloubka je 3,5 metru a průměrná šířka je kolem 30ti metrů. Skoro po celé délce je po směru z Lipska ven levá část lemována souvislým pásem podvodních rostlin, který je různě široký, ale více jak 4-5ti metrů nedosahuje. Je zajímavé, že druhá strana takhle bohatě obrostlá není. Ta má zase jinou zvláštnost a tou jsou stulíky a lekníny, je na ně o něco bohatší. Při vstupu do vody nedoporučuju bosky, některé kameny jsou kluzké a ostré, navíc je se zde koupat zakázáno. Jako koupaliště tahle voda ani vyhledávaná neni, ale sem tam je vidět, jak ve vodě někdo zoceluje tělo a v zimě i ducha k tomu. Když už tak činí, je třeba dávat pozor, protože tahleta voda je ráj pro veslaře. Alespoň docela intenzivní provoz skifařů všech věkových kategorií o tom svědčí. Na vodě jsou povoleny i lodě s motorem, ale všehovšudy drží se to zatím v rozumných mezích, takže i přes léto se tu dá posedět bez toho, abyste si připadali jako někde na závodech F1. Musím říct, že voda je i v nejteplejším období stále průzračně čistá.

Rybí osádka: poslední dobou převládá názor, že štiky jsou dost vychytané. Ovšem můžu potvrdit sumce 190 cm na vlastní oči, a to jen pár metrů od místa, kde rád sedávám. K poctě lovce - specialisty - musím dodat, že sumec plave dál... Candátů tady moc neni, zato okouni jdou vidět všude, jen ta velikost je většinou do 20ti cm. Vetší kusy tu budou také, ale to chce určitě více času, který já osobně investuji raději jinak. Velcí kapři a amuři do 25 kg jsou zde také. Jinak klasika, tedy perlíni, cejni a nějaké ty plotice. Pozoroval jsem zde i líny a jednoho i chytil. Před pár týdny jsem zde bohužel našel raka pruhovaného, což fakticky znamená konec původních raků (pokud tady nějací byli).

Moje zkušenosti za tři roky, co zde chytám, jsou různé. Přikláním se k tvrzení, že je to voda pozdní, tedy nejlépe je chytat přes léto až do konce září nebo poloviny října. Poté někdy až do konce dubna jsou zde úlovky spíše sporadické a náhodné.

Břehy jsou zde svažité, takže bivakovat se zde nedá. Nebo dá, ale pak má rybář na výběr docela málo míst, kde je to ještě jakžtakž rovné. Navíc parkování je povoleno jen na pár místech, takže některé úseky jsou dosažitelné pouze pěšky nebo na kole. Řeším to taktikou vnadění několika dnů po sobě a celkem kratších posezení na pár hodin, ať už přes den nebo přes noc. Mám to autem dvacet az třicet minut, což je velká výhoda.

Pokud zaháknu něco většího, většinou trvá dost dlouho, než znovu něco přijde (u menších kapříků tomu tak vždy není). I tak mám pocit, že po několika dnech je potenciál místa vyčerpán a je lepší se přesunout několik desítek metrů dál. Přes léto je to výborná voda na šoulačku. Pokud je klidná hladina, stačí projít pár míst, než člověk narazí na neomylné bublinky většinou hned za pásem podvodní jungle... pak už je to jen o dostatečné opatrnosti a šikovnosti rybáře.