Včera kolem šesté večer mě zavezla má drahá polovička ke kanálu. Mám nataženou achilovku, navíc jsem do toho dostal zánět, tak proto. Vzali jsme ještě pejska a šlo se. Ale ne moc daleko. Tentokrát jsem se rozhodl pro část bez stromů a lesa. Břehy jsou lemované hustým rákosím, do kterého se snadno při troše nepozornosti háček i návazec krásně zamotá. Naházel jsem na místo nějakou kukuřici a hajdy domů. Dnes jsem vstal o půl čtvrté a o hodinu později už seděl u nahozených prutů. Tentoráte mám 2 pruty... není to ono. Chytání s jedním je mi prostě bližší, takže po hodině jeden stahuju. Chytal jsem na kukuřici, boilies, peletu jsem zkoušel a? A nic. 15 cm plotička, to byl celý výsledek. O půl osmé ráno mi šla pára od pusy a byl jsem si jistý, že nohy a hlavně prsty u nohou, už nebudu nikdy cítit. Až vyšlo slunce a trochu jsem pookřál, změnil jsem místo a zkoušel i method. Pozoruju perlínky u břehu a poslouchám ptáky, ale prut mlčí. Co bylo fajn, že jsem na prvním místě viděl několikrát zalovit štiku. Je hájená do 30.04. Tak třeba potom půjdu zkusit štěstí. Cíleně jsem ještě nikdy na štiky nešel, budu se muset teoreticky a taky, co se vybavení tyče, trochu připravit. Troufám si tvrdit, že byla velká, moc velká. Nebo to byl sumec? Ti jsou tady taky, ale já to takhle ze zalovení nepoznám. 

Vydržel jsem asi do oběda. Vidina teplého jídla pomalu ale jistě vítězila nad mým rybářským nadšením a tak jsem to sbalil. I tak bylo fajn, hlavně jednu chvíli jsem seděl na sluníčku a moc si to teplo užíval. A ryby? Možná příště...