23.03. Wolkau
Na noc hlásili -4 stupně, ale pochybuju, že byla taková zima. Bahnité okraje rybníčku byly ovšem namrzlé a na trávě, kam ještě slunce nedosáhlo, se držela jinovatka. Inu rozhodováni dnes ráno bylo lehké, splnil jsem si své povinnosti a hajdy na ryby. Strategie i místo stejné jako včera, uvidíme, co z toho bude. Zatím tady sedím asi půl hodinky a kromě blbých lysek mě nic neruší. Sedím tady na sluníčku, usrkávám čaj, je mi fajn. Jen trnu, ať mi do toho nenajedou ty lysky, protože to by byl konec. Nakonec táhnou nštěstí někam pryč, mám štěstí. Jsem tady teď už asi dvě hodiny, čekám na znamení, to ale nepřichází. Až po půl hodině. Ozval se hlad. Mám v autě kus asi týden staré bagety a konzervu rybiček. No, byla by to škoda, kdyby přišel záběr (jak už to většinou bývá že), když tady nebudu, ale nakonec to riskuju. Jakmile jsem po obědě, přemítám, co dál. Mám se přesunout nebo vytrvat... teď už je to víc jak tři hodiny bez záběru... Hopla! A je to tady, záběr. Po záseku vyráží mocný tah ode mě pryč, ale ostrůvek rybě brání, aby se rozjela. Zvyšuju tlak a vidím, jak se v těsné blízkosti ostrůvku vyvalilo válcovité tělo a bílý břich. Ryba se hned otáčí a šine si to doleva k padlým větvím. Naštěstí pro mě mezi nimi nenachází nějakou skulinu, kam by vklouzla a hotovo. Znovu silně přitáhnu, teď jede stále doleva, ale víc ke mně. Tak tohleto vypadá, že už jsem vyhrál. Je to kapr a krásný k tomu, na hřbetu šedivý, ploutve ze studené vody trochu vybarvené, ale je celý takový světlejší. Držím ho na krátko, asi jen 3 - 4 metry ode mě. Jezdí v obloucích a snaží se co chvíli zavrtat zpět do hloubky. Rozvaha mě neopouští a tak ho nedřu na sílu, ale trpělivě čekám, až se unaví... přece jen mám tam desítku háček. Tak ještě chvilku a pak už je zralý. Sice to na první pokus neklapne, ale napodruhé vklouzne do podběráku a je to tam. Nádherná, neskutečná, zdravá ryba kolem osmi kil. Ještě fotka a zpět do svého živlu. Diky!