I dnes jsem dal přednost rybám, má být až 23 stupňů, takže raději někam k vodě a do stínu, než se plahočit kdesi po skalách. Jelikož jsem vzorný manžel, odvezl jsem ženušku do práce a hajdy k jedné zastrčené farmě, kde prodávají denní lístky na úsek, který jsem si včera večer vytipoval. Pan Hoffman je příjemný postarší pán a z terasy, kde mi to hezky všechno vypisuje, jde vidět jen velký kus řeky a les a jinak nic... inu někteří už žijí v ráji tady na zemi.

Ryby jsem našel celkem rychle, hejno tloušťů, kde toho největšího tipuju něco přes pade. Jsem opatrný, jen pomalu se rovnám... neviděli mě... ale já je jo, napočítal jsem jich šest. No tak tedy jako vždycky, pod háček peletku, něco na prokrmení a pak už jen sedím a vychutnávám přírodu kolem. Asi za deset minut se špička rozkýve a je to tam. Rybka se cpe po proudu ke břehu pod stromy, ale naštěstí pro mě tam zřejmě nic zrádného pod vodou není a tak už ho vidím. A za ním další, o hodně větší, wow, on to není tloušť, to druhé je štika. A zřejmě z rodiny štikovitých přiblblých, protože jak po ní máchnu podběrákem, tak místo aby vzala roha, tak mi tam krásně vjela. Ještě chvilku koumám, jak tam dostat toho tlouště, ale nakonec se dílo podaří a na břehu v trávě si zvěčním můj první dabl na jediný malinký háček... mazec. 

Přesouvám se pak trochu víc dolů. Vypadá to tady moc slibně, ale nakonec po dvou hodinách snažení, kdy nemám ani ťuk, balím a jdu zase na hořejší úsek. Asi půl kilometru od prvního úspěšného místa nacházím další hejno tloušťů a netrvá to dlouho, zase končí jeden v podběráku. Jsou to krásné rybky, i když určitě už vytřené, jde vidět, že se tady mají dobře.

No a pak už je hotovo, balím a jedu do města na zmrzlinu a pak jdu na expediční procházku podél řeky, až tak daleko, jak čas dovolí. Ryb jsem viděl a pozoroval hodně, většinou tloušti, sem tam pstruh a dokonce i jednu parmu těsně u břehu tak v půl metru vody, no uvidíme, snad se brzy dostanu i sem.