Kolem oběda na stejném místě jako minule. Vody jde hodně a v mysli mám zatopené keře asi dvacet minut od auta. Minule jsem tam nějaký pohyb viděl, tak snad by se mohlo poštěstit. Vybírám zase tři fleky a po lehkém zakrmení si dělám hned návazec do zásoby... sice to tady znám, ale jsem si jistý, že to i tak párkrát urvu. Dávám tomu potom dvě hodinky... vím je to málo, ale na víc nemám, tentokrát je vítr neúprosný, stále musím dávat pozor, aby něco neodfouknul, někdy jsou poryvy tak brutální, že raději držím všechno, co můžu... Nakonec jsem sám tak promrzlý, že to balím... jestli jsem měl nějaký záběr, tak to stejně nešlo poznat, čekal jsem pouze na pořádnou hokejku, ta se ale nedostavila. Neva. Domů se mi ještě nechce, celkem riskantně přejíždím k jednomu místu, kde jsem už taky nějaké rybky vytáhnul. Zakrmím a vrátím se do auta, ani tady se není kde před větrem schovat.  Asi za půl hodinky jdu na to... nához sedí a já přemýšlím, jak dlouho tu vydržím. A pak asi o dvacet minut později se špička střídavě ohne a zase narovná a znovu a to už sekám a je to tam. Odpor v proudu pořádný, následuje kopanec, hmm, copak to bude? Cejn je to, ale nádherný, takového jsem tady na řece chytnul za celý minulý rok jen jednoho, fakt paráda. Tak plav a já taky plavu, šupem domů k radiátoru.

I přes ten vítr bylo všude živo... na polích srnky, dravci stáli vysoko, na chvíli se ukázala malá duha, viděl jsem i dvě hejna divokých hus a na části luk voda a okolo spousta volavek a labutí...