Konečně znovu na rybách. Tentokráte zase pěkně postaru na nějakého kapříka. Jelikož to má být blesková akce, tak volím menší vodu a kukuřici.

Vybírám místo po větru - sice to tady ještě leží ve stínu, ale brzo už se dostane sluníčko i sem, takže pár hrstiček asi 5 - 6 metrů od břehu a pod háček dvě zrnka a už si hezky vychutnávám krásný den v podzimní přírodě. Jo bylo by to fajn potahat si něco slušnějšího a tajně doufám aspoň v násaďáka. Hodinku se nic neděje, tak to raději převážu na nejmenší háček, co najdu a pod něj pak jen jedno zrnko. No a světe div se, za půl hodinky je z toho poctivá jízda. Ryba se drží u dna, takže si troufám pomýšlet fakt na něco slušnějšího. Výpady jdou sice ubrzdit docela dobře, ale přitáhnout ji není tak lehké. Po pár minutách se opravdu můžu zaradovat. Vzhledem k tomu, že tady nepřežijí násaďáci organizované nájezdy bobkařů všeho druhu víc jak rok, tak se jedná o trofejní rybku a na břehu naměřím 72 čísel a něco přes 8 kilo... tak tenhle krásně vypasený lysec mi opravdu udělal moooc velkou radost. Pouštím, balím, skok do lesa nedaleko, ale jen pýchavky. Neva, moc fajn to bylo.