Sedět někde u vody, poslouchat a vnímat přírodu kolem a nakonec chytit ještě nějakou rybku, prostě fajn prožitý den. A takových není moc, člověk se stará o rodinu a pejska, chodí do práce, doma je taky třeba něco udělat. A ono je to i dobře, ty chvíle u vody by nám neměly zevšednět, to by byla škoda. Je třeba si takových chvilek vážit. Některé zůstanou v paměti déle, některé se vytratí tiše a až po letech si je v určité situaci znovu připomeneme, ale spoustu toho stejně zapomeneme. Tenhle virtuální prostor mi dává šanci některé z nich uchovat. Spolu tak s dalšími věcmi, které s rybařinou ne přímo souvisí, ale které mám rád, pokusím se vytvořit takový malý útulný koutek. Takový koutek, kam se na chvíli stáhnu, když je venku počasí na ryby jako vyšité, ale člověk má jen hodinku času, takže se nikam nedostane. Je celý neklidný, šije to s ním a slovy klasika okousal by snad i nábytek, v hlavě mu proplouvají kolem nástrahy kapitální kusy, jedním slovem krize. Tehdy se uchýlím sem a snad nalezne duše má aspoň na chvíli klid.