10.05. a 11.05.
Podle hesla, kdo je připraven, tomu je přáno, táhnu s sebou tentokrát všechno možné, ale co už. Místo mám vymyšlené, nějaké zásoby taky, tak jedem. U řeky jsem něco kolem oběda, je pařák, ani rybky nejdou vidět. Na to, že je ještě relativně začátek května voda už příjemná. Docela čumím, tak brzo jsem se v řece asi ještě neráchal...
Po asi hodině a půl, kdy to nic nedělalo, koukám, že pár desítek metrů proti proudu přece jen nějaké tlouštidla sbírají něco z hladiny. Beru starý plavačkový prut a nějaké kůrky a jde se na věc. Tentokráte to jednoduché nebylo. To co sbírali z hladiny byli nějací chrostíci a kůrka je nezajímala. Až nakonec jeden minibroček, který to vyvážil tak, že kůrka jen velmi pomalu klesala, slavil úspěch. Ve vodě vidím jak jde kůrka pomalu níž a níž a najednou ji nevidím... bez dalšího přemýšlení následuje zásek. Odpovědí je vehementní odpor a rybka se drží u dna a ne a ne s ní pohnout nahoru. Hmm, tak to se mi líbí. Břeh je tady na houby, následuje pár momentů, kdy rovnováhu vyvažuju za pomocí podběráku... nakonec to dopadne jak má, tedy rybář i rybka šťastně na břehu, uf. Má hezky nacpané bříško a 52cm, paráda.
Pak si zakrmuju peletama, ale ať se snažím sebevíc, tak už nemám ani záběr. Přejíždím na vedlejší stoják, zakrmuju, nahodím a zachumlám se do spacáku, děj se vůle boží. Mám lehký spánek a každé zavrčení navijáku kontruju zásekem. Na břehu tak dvakrát skončí sumeček, no ty jsem zrovna v noci chytat nechtěl. Odhaduju, že se kapři třou, celou noc slyším jejich bouřlivé dovádění. Až je světlo, tak vidím, jak jezdí u hladiny hned sem hned tam, hmm, tak to je asi nějaká kukuřice moc zajímat nebude... Přesto si vytipuju jedno místo pod starou vrbou a asi po hodince mám jízdu. Malinký kapřík z toho je. Jedu pak znovu na řeku, ale necítím to jako správné rozhodnutí a tak vyrážím na další stoják. Tady je to evidentně mrtvé, nevidím vůbec nic a pekelné horko tomu moc nepřidává. Na dalším rybníku hledám ryby po větru a taky je velmi rychle najdu. Rychlá akce a po hodince krásný souboj tak s tříkilovým kapříkem, pro můj avon celkem slušný soupeř a chvíli to trvá, než si ho můžu cvaknout. Paráda. Tak výlet se povedl.