A zase je tu jeden den volna, tak by byla škoda někam nevyjet. Tentokráte volím hned první vesnici za větším městem a dokonce najdu i šikovné parkování. Všude zpívají ptáčci, je šest stupňů a člověk má pocit, jako by jaro viselo ve vzduchu. No to bylo, aby se něco nepovedlo. Beru kýblík s toustovým chlebem a vařeným konopím a jdu omrknout řeku. Ta je docela zvedlá a trošku zakalená, ale celkem rychle se rozhoduju pro šest fleků a decentně si je zakrmím. Pak se loudám k autu, proběhne kafíčko, něco na zub a pivečko. Řeknu vám, mám bezva pocit, bezva náladu... i kdybych dnes nic nechytil, bude mi to jedno. Pak si připravím raději nový návazec z dvacítky s větším háčkem (osmička). Na dvou místech je dost větví ve vodě, jestli tam dostanu záběr, bude to jak říkají angláni "hit and hold". 

A teď tady sedím a padá na mě únava. Hmm, šlofíček by bodnul, tak si to naplánuju, že teď zachytám dvě hoďky a pak si zdřímnu v autě. Špička se nepatrně pohla, tak helemese, snad jsou rybky při chuti. Beng! a je tam. Hned pod nohama směřuje do vody kmen staré vrby a tam, kam jsem nahodil, je to jen metr k větvím už sousedního stromu, takže zaberu, co ta dá. Rybka je hned u hladiny, snaží se vyrazit ke spásným větvím po proudu, ale nedávám jí ani centimetr. Přitáhnu, prut držím stále hodně vysoko... teď zas zmerčila ten kmen a chce pod něj, ale už je pozdě, držím ji nakrátko a jediné, kam se dostane, je múj podběrák. Uf, celé to trvalo pár vteřin, ale adrenalin teda dobrý. Hezká rybka, metr ukazuje 48 cm, paráda. 

Druhý a třetí flek jsou nějaké hluché, tak se přesunuju k tišině těsně u břehu za starým dubem. Pár sekund po nahození průvěs, sekám, ale nic. Hned nahazuju na stejné místo, beng! krásná hokejka, ale zase nic... kontroluju háček... všechno dobrý... dám trochu menší kůrku a šup tam s tím. Nepatrné přihnutí špičky okamžitě sekám... je tam. Tenhle se drží hezky u dna. Teprve až pozná, že jsem silnější, podnikne výpad do největšího proudu... proutek se hned ohne do velkolepého oblouku. Slézám k vodě, ještě jeden výpad a je můj. Hmm, moc pěkná rybka, metr ukazuje přesně 50cm, paráda.

Další místo vynechávám a jdu rovnou na flek, kde jsem byl úspěšný minulou výpravu. Tentokrát dávám tak velkou kůrku, že musím přicvaknout brok, aby všechno sedělo jak má. Nához taky sedí a já si taky sednu. Ale se záběrem moc nepočítám, minule nebyl takový průtok a tam, kde to teď leží, se nedělaly takové víry. Tohle nevypadá dobře. Ale světe div se, asi za deset minut se špička krásně přihne a je tam další rybka. Po krátkém boji mám na břehu tentokrát 49 cm... krása, lepší už to být nemůže. Ale jede se domů. Měl jsem mít zítra dopoledne volno, ale padlo to. Tím pádem padá i můj plán fleky znovu zakrmit, zdřímnout si v autě a pokusit štěstěnu, až bude úplná tma. Tak třeba zase jindy. I tak jedna z mých nejlepších zimních vycházek.