Rod Hutchinson se narodil v dubnu roku 1945 v malém městečku Louth (hrabství Lincolnshire), zde také 26.06. 2018 ve věku 73 let umírá. Pokud si člověk zadá jeho jméno do prohlížeče, dost často na něj vykouknou titulky jako: RH - osobnost, která nejvíce ovlivnila chytání kaprů v celé její historii nebo RH - kaprařská legenda. Ale i třeba: RH - rocková hvězda kaprařské scény.

Jak v jednom rozhovoru přiznal, prvního kapříka ulovil asi v roce 1959 a že mu právě tahle ryba změní život k nepoznání tehdy netušil. Navíc se jednalo spíš o náhodu - v té době bylo v Anglii ještě málo jezer nebo rybníků s početnější kapří obsádkou. V roce 1961 dostává tip na asi deset kilometrů vzdálenou vodu, a tak se rozhodne vyjet si poprvé cíleně na kapry. I když se ještě pár let věnuje i jiným rybám, přece jen pomalu ale jistě stává se právě kapr tou rybou, která mu učaruje nejvíce.

Své výpravy začíná i zapisovat, nakonec mu vyšlo několik knih. Některé z nich se staly vpravdě kultovními. Nejen kvůli živému líčení svých úspěchů, ale i díky popsaným technikám, montážím apod. Pro spoustu rybářů byly něčím novým a určitě i velkou inspirací. Jeho nejslavnější období spadá asi od začátku osmdesátých do první poloviny devadesátých let. 

"Nakonec, když už dokážete najít místa s dostatkem přirozené potravy a kde se přibližně kapři zdržují, zjistíte, že takových míst je na většině jezer docela hodně, což vás staví před otázku, které z nich vybrat. Odpověď je opravdu jednoduchá. To, které je nejblíž hospodě."  (Carp Book, 1980)

"Boilie - menší kulička z různých přísad, po uvaření zůstává pevné. Velmi užitečné při ostřelování kačen, jiných rybářů a někdy použitelné i jako nástraha."  (The Carp Strikes Back,1983)

Jak je vidět, smysl pro humor mu nechyběl, což z něj dělalo příjemného parťáka. Chris Yates se o něm zmiňuje jako o velmi srdečném týpkovi, se kterým byla prostě sranda. Prochytali spolu na Redmire celou sezonu 72/73. Později už spolu takhle nikdy nechytali, ale tak nějak o sobě věděli. Když chytne RH v roce 1985 na jezeře Cassien kapra o stejné váze jako tehdejší anglický rekord, píše mu Chris Yates v gratulačním dopise, že kdyby mu tehdy v roce 1972 řekl, že oba dva jednou chytnou kapra 51 1/2 lb, Rod by zřejmě smíchy spolknul svoji fajfku (viz fotka dopisu). No a nakonec se to vyplnilo. Za svou rybářskou kariéru chytil RH 37 kaprů přes 30 lb, 7 kaprů přes 40 lb a 3 kapry přes 50 lb. Ve fotbale to sice dotáhnul jen na poloprofesionála, ovšem co se rybařiny týče, patřil zcela jistě do první ligy. Ale zaslouženě - pracoval opravdu na spoustě nápadů a převáděl je promyšleně do praxe, například používání partiklu nebo vyvíjení a výroba vlastních nástrah a esencí. Také byl jeden z prvních, kdo začal používat 12 ft pruty. 

Sám říkal, že osmdesátá léta byly pro něj ty nejkrásnější. Opravdová "průkopnická" nebo "objevující" kaprařina. Jezdit skoro pokaždé někam jinam, nic o těchto vodách nevědět, vymýšlet nové věci a reagovat na lokální problémy, užívat si to a při tom všem je tam někde vzadu ve vaší mysli stále tatáž myšlenka, totiž že i tenhle nebo další nához může přinést TU rybu. 

Mezi jeho další koníčky patřila hudba, a to převážně jazz. Vlastnil hezkou sbírku hudebních nástrojů. Ale jak sám podotknul, na žádný z nich pořádně hrát neuměl - too busy to fishing.

Rode Hutchinsone, při čtení tvých knih jsem se opravdu často a moc nasmál. Navíc jsi krásně popsal, co pro tebe je nebo byla ta nejčistčí forma kaprařiny: 

"Přijít při západu slunce, zůstat skryt všem pohledům, splynout se stromy. Za svítání se pak jako duch zjevovat u vody, našlapujíc tak neslyšně jako vznášející se ranní opar." 

... snad tam někde odpočíváš v pokoji...