Rodinná dovolená nebývá moc o rybách, využíval jsem hlavně čas od půl sedmé do devíti ráno, kdy ještě všichni vyspávali, takže velké chytání z toho nebylo. Ale lokace určitě zajímavá - okolí Durynského moře, tedy největší soustava přehrad na řece Sále. V pondělí jsme přijeli a šli to trochu okouknout, ta největší přehrada jen kousek od našeho ubytování, tedy Bleilochtalsperre nic moc, voda zelená od silnic a tak rozlehlá, že já jakožto někdo, kdo posledních pár let chytá vody, které přehodím šutrem, tak absolutně bez ponětí, jak v něčem tak obrovském a hlubokém hledat a chytat ryby...

Nakonec se rozhoduji pro přehradu Wisenta, která neleží na Sále, ale k soustavě Sálské kaskády se počítá taktéž. Tady je voda čistší a je rozlohou o dost menší než ty ostatní. Dokonce nacházím při prvním pokusu i nějaké ty bublinky... snad od rybek, ale záběr jsem neudělal. Jedu klasiku, tedy kuku z plechovky a nějaké ty pelety, pár míst do deseti metrů od břehu si vždycky prokrmil a pak se přesunoval. No bída no, ve středu ke všemu spadly teploty ke třem stupňům a začalo vytrvale pršet... ale nedal jsem se, naštěstí jsem měl s sebou svoje poncho do deště, takže se to dalo vydržet, ale záběr jsem zase neudělal. Ve čtvrtek už o něco líp, dokonce se na břeh podívaly první rybky - ploťka a tlouštík tak dvacet cenťáků. V pátek nejlepší den, dva celkem hezké cejny a zase nějakou drobotinu plus k tomu jedna jízda, ale zásek do prázdna ajajaj. No a pak už zase hajdy domů.

Tož tak. Celkově trochu zklamaný, našel jsem na inetu nějakou starší konverzaci... prý docela dost línů a kapříci do deseti kil, co umí pěkně potahat, bohužel mi se moc nedařilo. Asi jsem prostě nebyl na tom správném úseku. Nevadí, zase jsem o zkušenost bohatší a možná sem ještě někdy zavítám, třeba se Péťa nahoře příště smiluje.