No trošku mi to trvá, než jsem na místě, ale utěšuju se, že rybky budou mít na tom fleku ze včera aspoň klid a že hned jak přijedu, tak se mi na to nějaká hezká pověsí. Ovšem opak je pravdou a asi po hodince sezení bez záběru přemýšlím nad tím, že tentokráte s sebou chleba mám a včera mi ten kolega rybář vyprávěl, jak tu chytá amury asi třicet cent'áků nade dnem právě na chleba. Ano ano, pozoruju je z hráze... hezké ryby to jsou, napočítám jich skoro deset, ale říkám si, že bude lepší vytrvat a zůstat sedět tam, kde jsem... ale zase se říká, že odvážnému štěstí přeje. No za pokus nic nedám. Hezky si to tady všechno v klidu připravím a uvidíme. 

Jen pomaličku a opatrně se v podřepu sunu k vodě... i tak štěrk skřípe pod nohama... vymotám pár metrů vlasce a nához. Jako zátěž tam mám tři bročky, jenom jemné lupnutí a stejně to má efekt, jako kdybych tam hodil cihlu, ryby okamžitě v panice vyráží pryč... no určitě nejsem jediný, kdo se je snaží takhle přelstít. Položím šetrně prut ne zem a jdu se schovat za nedaleký keř. Dřepím ani ne pět minut a vidím jen, jak se trochu pohne prut a pak už se rozdrrrrrrrrnčí pin a je to tam. Že to bude amur nemám pochyb, tak jen opatrně. Nechává se celkem bez odporu přitáhnout, aby vzápětí vyrazil vší silou pryč, ale já už tuhle taktiku znám. Zkouší to nova a znova, trvá to snad deset minut, než skončí v podběráku... nechtěl jsem ho zbytečně rvát, přece jen tam mám osmičku háček, tak aby se nestalo ještě nějaké neštěstí.

Nahoře na hrázi fotodokumentace a poté pozvání do kuchyně. Tohle je druhá ryba tenhle rok, co si beru, těším se na polívku a na šťavnaté kousky čerstvé rybky na másle... díky svatý Péťo.