Kontakt

Ondřej Novák

Lipsko, Německo

ondrej.novak@gmx.net

28.08. Mulde

Někdy nerozumím sám sobě... na ryby se mi chce, ale vyrážím až kolem desáté dopoledne... a k tomu nevímkolikrát nerozhodnutý kam to vlastně pojedu. Asi stárnu a blbnu.

Nakonec se rozhoduju pro řeku. Za prvé - docela decentní průtok slibuje možnosti prozkoumat nové místečka a za druhé sedět tupě u prutů a čekat na záběr se mi dnes opravdu nechce.

Po příjezdu si zakrmuju jedno místečko na hlubším úseku... prostě jen pár hrstí peletek, nic víc. Pak si sbalím fidlátka a jde se. V mysli mám flek, kde už nějaké rybky mám, od něj se pak zkusím posouvat po proudu dolů. No zarostlo to hezky, chvilku mi trvá najít ten správný průchod, ale nakonec sedím. Ale ne dlouho, první rybka tloušť těsně pod pade. Ok, přesouvám se asi o padesát metrů níž, zakrmuju zase peletkama a sladkou kukuřicí a asi za půl hoďky se špička ohne a je tam. Něco málo přes pade, hmm, zajímavé, to jsem zvědav, kde to dneska skončí. Ale pak se hodinku nic neděje a tak balím a vracím se k autu. Připravím si sváču a odeberu se s vidinou hostiny na flek, co jsem si prokrmil jako první. No, ani jsem nedojedl první krajíček chleba a je tam. Na dně jsou nějaké traviny, cítím jak vlasec o něco drhne. Pak to najednou brnkne, já se leknu, že se ryba vypla, ale naštěstí je to obráceně - povolily traviny, ryba stále na prutu, uf. Moc moc pěkný tloušť, jde vidět, že se tady má dobře. 52. Hmm... znovu nahazuju,dojídám, dávám pivko beng! Je tam. Ale jen chvilku, tentokrát se ryba vypla. Zkoumám háček, no je na čase to převázat, což je vše dílem okamžiku. Zpátky u auta civím chvilku do pomalu protékající vody kolem... kam teď?... nakonec se rozhoduju vrátit se k jednomu velkému stromu ve vodě. A dobře dělám. Na nový forpas dávám dvanáctku peletu a do půl hoďky je tam. Ne tak masivní jako ten minulý, ale 55 mi dělá moc velkou radost. Moc zajímavá ryba. Sedím pak až do dlouho, hejna ptáků přelétávají hned sem, hned tam... do toho labutě, kormoráni a ledňáčci... je mi zima, ale ještě chvilku... až už nakonec musím. Cestou k autu rudý proužek nad celou tou zelení... tak jo, tak dík a zase brzy.