V tomhle Jukeboxu nám islandské duo Sigur Rós nabídne projížďku po jejich rodném ostrově. V roce 2016 tuhle okružní jízdu s vlastní zkomponovanou muzikou streamovali živě na YT pod názvem Route One. Moc moc zajímavá věcička z toho vylezla. Drsnou, ale krásnou islandskou přírodu střídají průjezdy městy, které zasazeny do těch skalisek a jezer, působí někdy až neuvěřitelným dojmem. Navíc je život v nich a kolem zachycen ve své úplné obyčejnosti a je dost možné, že právě tohle činí tuhle věc docela intenzvní... posuďte sami. 

Část první

Část druhá

Část třetí

Někdy, když jsem pěkně vyždímanej a se mnou nic není, přijdu z práce a se jen plahočím, potřebuju něco, co mě zase postaví na nohy. Prostě pořádný nášup. U těchhle týpků mi to funguje a sedí s každou deskou, kterou vydali a tady teda obzvlášť. Už ani nevím, kolikrát jsem to všechno poslouchal, ale díky Ódine - funguje to stále, fakt díky za to. John Baizley z Baroness odvedl navíc poctivou práci, obrázek fakt pecka.

Měl jsem to naplánované a měl to být super víkend, ale skolila mě nemoc a tak ležím a mám zase trochu čas brouzdat se hudební minulostí. Dnes to tedy nebude jen o jednom interpretovi, ale pozvu vás zpět do sedmdesátých let a pokusím se vybrat pár mých oblíbených kousků na dobrou náladu a klid. Některé jsou známé velmi, některé už méně, tak tedy relax:

Roy Ayers - Everybody Loves The Sunshine (1976)

Quincy Jones - Summer In The City (1973)

Marvin Gaye - Inner City Blues (1974)

Bill Withers - Lovely Day (1977)

Labi Siffre - I Got The (1975)

Kool & The Gang - Summer Madness (1974)

Idris Muhammad - Piece Of Mind (1974)

Lonnie Liston Smith - Summer Nights (1975)

The Stylistics - People Make The World Go Round (1971)

Terry Riley je kalifornský skladatel a pianista. Narozen 1934, komponuje už od konce šedesátých let. Ve své tvorbě využívá určité opakující se schémata, mimojiné je označován za zakladatele minimal music. 

Mám od něj dvě desky: Descending Moonshine Dervishes a Persian Surgery Dervishes. Pro Jukebox jsem vybral tu první, je taková veselejší. Je to dost speciální, takže je možné, že to každému nesedne, ale i tak, super věc. Doporučuju pod hvězdy někde v klidu.

www.youtube.com/watch

Ať jsme trochu aktuální, tak tady jedna letošní pecka - DJ Krush a jeho podání zenového hip hopu.

Aktivní už od konce osmdesátých let, v Japonsku byl jedním z prvních, který vystupoval naživo s ostatními muzikanty. Postupem času se vyšvihl na opravdu jednoho z nejlepších DJ. Nemá rád škatulkování a od konkretizace svého stylu si zachovává zdravý odstup, což je jen dobře, aspoň takhle zůstává i po tolika letech stále svůj a nevázaný, díky za to. Ty mluvené texty jsou náboženského charakteru, bohužel ať jsem se snažil sebevíc, nepodařilo se mi zjistit, co jsou zač nebo o čem pojednávají. Tak tedy "ikou ikou".