K lančmítu jako nástraze mě přivedla anglická literatura. Často je tam zmiňován ve spojitosti při lovu parem nebo tloušťů. A i když je v dnešní době v obchodech nebo na netu k dostání nepřeberné množství pelet, boilies a nevím čeho všeho možného, někteří rybáři na něj doslova přísahají. Je pravda, že za ty léta, co se na něj chytá, přesvědčil určitě hezkou řádku ryb. U mě zatím bodoval párkrát, většinou to byli tloušti, ale nějak jsem si k němu našel cestu a tak se jen málokdy vydávám k řece bez něj. Za tu dobu, co ho používám, jsem nasbíral nějaké poznatky a tak se tady podělím.

Takže za prvé: příprava. Jak je z obrázků poznat, trošku si pomáhám různým kořením. Je určitě možné zvolit tenhle postup i s nějakými kaprařskými esencemi nebo boostry, ale to jsem zatím nezkoušel. Moje nejoblíbenější kombinace je curry a česnek, hned za ní pak obyčejná červená paprika nebo chili. Jak je na prkénku vidět, nakrájím jeden lančmít na různě velké kostičky. Ty pak rovnoměrně rozdělím asi do čtyř sáčků, přidám koření, protřepu a uložím do mrazničky. Naprosto jednoduché a kombinací nekonečně. Do mrazničky si takhle připravenou nástrahu ukládám ze dvou důvodů. Za prvé toho není v sáčku moc a když se po práci rozhodnu pro rychlý pokus, než jsem u vody, je všechno hezky rozmrzlé. Za druhé díky zamrazení a rozmrazení se aroma dostává více dovnitř a nástraha je tak ve vodě déle voňavá a v tom lepším případě pro ryby i více atraktivní. 

Za druhé: nastražení. Poslední fotka ukazuje jak by to přibližně mělo vypadat. Pokud má někdo pochybnosti, zda tohle soustíčko přežije nához, může do obloučku mezi háček a nástrahu zasunout malý kousek nějakého stébla. Nastražení na vlas pod háček je také možné, ale musím upozornit, že je pak problém pokud jde vodou nějaký nepořádek nebo traviny, nemluvě o kamenech na dně... Na obrázku je háček velikosti 8, teď v zimě dávám i velikost 10 a kostičku také raději menší. Pokud se rozhodnete chytat na lančmít přímo bez úpravy, pak určitě stojí za pokus nakrájet si tyčinky a z nich pak ulamovat, nástraha je taková odrbaná a vypadá přirozeněji. To jde ostatně udělat i s naší upravenou nástrahou, stačí prsty nebo nehtem rohy a hrany opatrně "odrbat".

A za třetí: vnadění. Tady bych radil velmi opatrně. Lančmít je dost vydatný, takže méně může znamenat opravdu více. Také je docela lehký, někdy je třeba vnadit hodně proti proudu, jelikož než klesne, může být o pár metrů dál, než naše nástraha na dně. Osobně se mi nejvíc osvědčilo obyčejné feederové krmítko nebo takzvaný baitdropper. Je možné decentně provnadit i pomocí PVA šňůrky - najdu si příhodný kámen, navleču na PVA šňůrku několik kostiček, přivážu ke kameni a opatrně vhodím kousek nad místo, kam chci nahodit... jednoduché a účinné.

A to by bylo asi tak všechno. Mně se na téhle nástraze hlavně líbí, jak se dá rychle napasovat na různé situace. Jelikož patřím k těm, kteří vysedávání moc nemusí a raději brousí kolem břehů a spekulují, je to pro mě spolu s pečivem nej nástraha. Je pravda, že na pečivo chytám asi nejvíc a mám na něj pár pěkných tloušťů, ale parmy bych se asi nedočkal. A tak, když už mám nějakého toho tlouštíka na kontě, přezbrojím a zkouším. Stále věřím, že se jednou stane něco nezapomenutelného...